Premiér se nechal slyšet, že v případě potřeby bude Slovensko určitě souhlasit s prodloužením lhůty brexitu. „Jelikož v zájmu EU a v zájmu i Slovenska není brexit a určitě ne regulovaný brexit,“ sdělil Pellegrini.

Příští týden se uskuteční summit

Evropské rady, na kterém by se mělo hovořit i o tomto tématu. „Určitě bude dlouhá diskuse ohledně brexitu, protože si stále nejsem jist, zda bude vůbec na stole nějaké konkrétní řešení, nebo zda už budeme definitivně vědět, co se nakonec 31. října stane,“ řekl premiér.

Podle všeho má být však témat na summitu daleko víc. Pellegrini uvedl, že se bude mluvit i o složitějších tématech. „Finské předsednictví se snaží otevírat i taková ta komplikovanější témata, jako je budoucí rozpočet Evropské unie, který jistě vzbudí velkou a těžkou diskusi, protože ty prvotní návrhy určitě nejsou úplně nejoptimálnější i pro nás i pro mnohé jiné členské země,“ podotkl předseda vlády.

Změna stylu

Kromě jiného vyjádřil i přání, aby Evropská rada změnila styl. „Já bych si velmi přál, aby možná i s nástupem nového vedení i Evropské komise, a jakoby nového období i celé Rady pod vedením nového předsedy, abychom možná změnili trochu styl. Že bychom možná měli méně debatovat, promiňte, že to řeknu, u některých premiérů je to i o tom, přestat se možná až předvádět, někteří se velmi rádi poslouchají,“ dodal Pellegrini.

Podle něj by měly být Rady v budoucnu spíše o rozhodování, a ne jen o „vypovídání se jednotlivých premiérů“.

Donald Tusk, současný předseda Evropské rady, to podle jeho slov však vedl velmi dobře. Předseda vlády si myslí, že to byl „muž kompromisu“, a že má za sebou velmi úspěšné a dobře zvládnuté pětileté období v čele Evropské rady.

Hrozba pro Slovensko v případě brexitu

V polovině srpna média informovala o tom, že tvrdý brexit by zasáhl i Slovensko. Radovan Ďuran ze společnosti Inessa se k situaci vyjádřil. Podle jeho slov je potřeba uvést, že se jedná o ekonometrický model ekonomiky EU.

„Brexit představuje něco jako skokové opatření, šok, kterých v historii nebylo mnoho. Modely ekonomů měly a mají problém předvídat krize a jejich efekty. Uvidíme, jaká bude realita. Obchodníci a producenti nejsou hluší a slepí, přičemž spotřebitelé ve Velké Británii budou chtít spotřebovávat jako dosud,“ pověděl a dodal, že právě příprava na brexit by mohla zmírnit dopady.

V případě brexitu by na Slovensku došlo k citelnějším dopadům v chemickém průmyslu s výrobou plastů. Dalším odvětvím, kterého by se brexit dotkl, je opracovávání a výroba kovů, zde by přišlo o práci asi 2700 Slováků, tedy 3,11 % z tohoto odvětví.