Podle jejích slov má projekt Nord Stream 2 značný význam pro německou energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek plynu.

„Vzhledem k událostem a už dosaženým dohodám by nebylo čestné vytvářet dojem, že je ještě možné Nord Stream 2 zastavit,“

citují ministryni noviny Handelsblatt.

Krampová-Karrenbauerová přitom poukázala na očividnou složitost projektu, ale zdůraznila, že Rusko se ukázalo jako spolehlivý partner.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou linek plynovodu o celkovém výkonu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Realizaci projektu provádí společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků proinvestuje Gazprom, zbývající část poskytnou evropští partneři - Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.

Plynovod povede také přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska, přičemž Dánsko zatím nevydalo povolení k jeho pokládce. Přesto je však dokončení stavby plánováno na konec tohoto roku. V červenci operátor projektu odvolal žádost o základní trasu, která vyžadovala účast dánského MZV, aby urychlil proces schvalování dvou jiných tras (severozápadní a jihovýchodní).

Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný.

Výstavbu plynovodu podporují Německo a Rakousko, v jejichž zájmu jsou spolehlivé dodávky paliva, a také Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcí společnosti Kvaerner – jednoho ze smluvních dodavatelů stavby.

Moskva opakovaně uvádí, že Nord Stream 2 má výhradně ekonomický charakter a odpovídá evropským zájmům. Kromě toho oficiální mluvčí MZV Maria Zacharovová zkritizovala možné sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za další kolo rusofobie.