Pramen míru je už třetí tureckou operací v Sýrii po operaci Štít Eufratu, která byla provedena v roce 2016 na linii Džarábulus-Azaz, a operaci Olivová větev v Afrínu v roce 2018.

Jaký bude účinek a možné následky této operace?

Šéfredaktor časopisu Yörünge Ceyhun Bozkurt v rozhovoru pro Sputnik odpověděl na tuto otázku takto: „Co se týče regionu východně od Eufratu, pro Turecko jsou důležité dvě věci. Za prvé operace Pramen míru může radikálně změnit světový poměr sil nikoli ve prospěch západního světa. Efekt operace bude jasný po letech. Jde o to, že se poměr sil ve Washingtonu kardinálně změnil. Stejně jako v otázce S-400 se očekávalo, že Turecko udělá krok zpátky a domluví se konečně s USA. Když ale Američané uviděli odhodlanost Turecka, rozhodli se ho od úmyslu odvrátit, jak to bylo v případě dohody z Manbidže.“

„Koncem minulého týdne, kdy bylo jasné, že operace brzy začne, Američané už mohli jen těžko skrývat paniku. Turecká armáda vstoupila do regionu, do něhož po léta investovali prostředky skoro jako do jimi okupovaného území. Ukázalo to, že slova USA už nemají ve světě dosavadní cenu. Rozporuplná prohlášení prezidenta USA

Donalda Trumpa a také skutečnost, že vysoce postavené osoby začaly velmi ostrými slovy označovat Turecko, svého spojence v NATO, za svého nepřítele – to všechno poukazuje na to, že v budoucnu bude poměr sil USA a NATO zrevidován,“ dodal Bozkurt.

Podle jeho slov USA ztratily svůj vliv na Turecko, které bude teď dávat přednost svým národním zájmům. „Článek pod titulkem ‚Kdo pustil Turecko‘, který napsal před nějakou dobou zasloužilý agent CIA Graham Fuller, zaujme v nejbližší budoucnosti hlavní místo v pořadu jednání v USA. Ano, USA úplně ztratily Turecko. Kam ale Turecko jde? Postupuje směrem nového světa. Bude to nezávislá zahraniční politika, která respektuje poměr sil a hájí národní zájmy. Bude kromě toho upevňovat vztahy s asijským světem a s Eurasií jako celkem.“

„Očištění regionu od teroristických organizací umožní otevřít cestu čínskému projektu

Nová Hedvábná stezka, který změní světový poměr sil v ekonomice a politice. USA by se chtěly v našem regionu upevnit, zatáhnout ho do ještě většího chaosu a tento projekt udusit. Kromě toho udělaly to samé v mnoha regionech ležících na trase tohoto projektu. V rámci této strategie využily takových teroristických organizací, jako je Strana kurdských pracujících (PKK), Sjednocená demokratická strana (PYD) a Daiš. Operace Pramen míru, kterou Turecko provádí, umožní vyčistit region od teroristických organizací. Bude na dlouhou dobu zpochybněna nezákonná přítomnost USA v regionu. Turecko je významným hráčem v projektu Nová Hedvábná stezka a operace Pramen míru zajistí v jistém slova smyslu budoucnost tomuto projektu. Dá kromě toho příklad jiným regionům a ukáže, jak se dá čelit něčí rozvratné činnosti,“ řekl Bozkurt.

Kvůli operaci Pramen míru vedou západní země protitureckou propagandu, podotkl Bozkurt.

Dalším aspektem je lež o tom, že ‚Turecko napadá Kurdy‘, lež, kterou šíří propaganda Strany kurdských pracujících a západní síly, které za ní stojí. Všichni musí vědět, že Turecko provádí nynější operaci nikoli proti Kurdům, ale spolu s nimi. Je třeba především podotknout, že Strana kurdských pracujících způsobila největší škody právě Kurdům. Tisíce občanů Turecka kurdské národnosti zahynuly v důsledku teroristických útoků Strany kurdských pracujících.

PKK měla naše občany Kurdy na mušce a málem je zajala jako rukojmí. Tohoto osudu je zbavily operace, které prováděla po léta turecká armáda. Nabere-li teroristická organizace znovu na síle, utrpí tím především turečtí občané kurdské národnosti.

Sjednocená demokratická strana (PYD), syrské křídlo takových teroristických organizací, jako je Svaz kurdských obcí (KCK) a PKK ze své strany vyvíjela stejným způsobem nátlak na syrské Kurdy žijící na severu Sýrie, mučila a zabíjela je. Proto se ukrylo asi 400 tisíců Kurdů v Turecku. Syrští Kurdové, kteří nemají možnost nikam uprchnout, žijí i nadále pod útlakem této organizace.

Tato situace byla zobrazena ve zprávách mnoha mezinárodních organizací a hlavně OSN. Turecko tedy nebojuje proti Kurdům, ale naopak za jejich osvobození.

Kromě toho je třeba se pozastavit u toho Svazu kurdských obcí, který zahrnuje mj. i Stranu kurdských pracujících. Tato organizace vznikla v roce 2005, aby působila paralelně s útoky USA na Blízkém východě. Existuje dopis, který v roce 2002 zaslal na Ministerstvo zahraničí USA Mustafa Karasu, jeden z vysoce postavených pohlavárů Strany kurdských pracujících.

V tomto dopise Karasu napsal: „Podporujeme USA, jsme ochotni se zúčastnit jejich operací.“ Takto byl založen Svaz kurdských obcí (KCK). Tato organizace uznala založenou v roce 2003 Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) za svou syrskou odbočku. V Turecku ale využil Svaz kurdských obcí PKK, v Iráku Strany demokratického řešení pro Kurdistán, v Íránu Strany svobodného života v Kurdistánu.

Máme co do činění se svého druhu „státním útvarem“, který se skládá ze čtyř struktur. USA je využívá pro vojenské cíle. Všechny jejich útoky na Turecko, Írán, Irák a Sýrii byly uskutečněny v rámci americké strategie. Každá rána zasazená této organizaci je ránou zasazenou regionální a světové politice USA, vysvětlil Bozkurt.

Tajemnice byra pro mezinárodní vztahy strana Vatan (Vlast) Özge Ergen Yahşi podotkla, že Turecko by se nemělo omezit na vytvoření bezpečnostního pásma a mělo by začít spolupracovat se všemi zeměmi regionu.

„Turecká armáda provádí tuto operaci zcela odůvodněně. Srdce tureckého lidu bije spolu se srdcem naší slavné armády. Cílem má být nejen vytvoření bezpečnostního pásma, ale i rozdrcení Strany kurdských pracujících, Sjednocené demokratické strany (PYD) a Lidové obranné jednotky (YPG). Rozhodný postoj tureckého národa a vůle turecké armády napomáhají postupnému prohlubování rozkolu uvnitř USA. To je dobrá možnost zasadit vážnou ránu imperialismu. Turecko se musí neodkladně spojit nejen se syrskou vládou, ale i s Ruskem a Íránem, a bojovat spolu proti společnému nepříteli."