Kovanda se domnívá, že se spory negativně projeví na českém hrubém domácím produktu. Tuzemská ekonomika tak prý utrpí škody. Dodává však, že takový scénář se dal očekávat, jelikož jde o jakousi zákonitost, když dojde ke zhoršení vztahů mezi dvěma zeměmi.

„I ve světle zhoršujícího se vztahu Spojených států a Číny je třeba předpokládat, že dojde k útlumu ekonomických vazeb Číny a Česka, které je vojenským spojencem Spojených států,“ píše na samotném úvodu odborník.

Finanční dopady útlumu ekonomických vazeb

Ten dále pokračuje tím, jaký by mohl být finanční dopad takového útlumu vazeb. Dle jeho názoru by mohl být „v procentuálním vyjádření zhruba poloviční v porovnání s dopadem útlumu ekonomických vazeb Česka a Ruské federace“. Útlum, který přišel mezi ČR a RF po roce 2014, byl způsoben zavedením sankcí ze strany Západu vůči Rusku, připomíná.

Na dané věci Kovanda demonstruje, že i Rusko bylo tehdy zasaženo ekonomickým zpomalením. To prý sice nesouviselo přímo se sankcemi, ale bylo ku příkladu důsledkem citelného poklesu cen ropy na světovém trhu v období 2014–2015. Celou věc pak přirovnává i k Číně, které se to nyní také týká, i když v menší míře.

„I Čína vedle obchodní války s USA čelí problémům, které existují zcela nezávisle na obchodní válce a zhoršování vztahu se Západem, například enormnímu zadlužení tamní podnikové sféry. Mezi lety 2014 a 2016 poklesl dolarový objem českého vývozu do Ruska o zhruba 44 procent. Předpokládejme tedy, že dolarový objem vývozu do Číny klesne do roku 2021 postupně o 22 procent. To odpovídá ztrátě na straně tuzemských vývozců v souhrnné výši 18,7 miliardy korun,“ nastiňuje situaci Kovanda.

Napjatou situaci pocítí exportéři

Odborník také podotýká, že zhoršení vztahů mezi Prahou a Pekingem ovlivní spíše přímé exportéry do Číny než reexport.

„Poškozeni budou například tuzemští vývozci chemických látek, čerpadel, elektronických zařízení či motorových vozidel nebo jejich částí,“ uvádí příklad.

Negativně se to projeví ale také na obchodní výměně v segmentu služeb, v níž na straně českého exportu má rozhodující slovo segment cestovního ruchu.

„S poklesem zájmu čínských turistů o Česko a snížením jejich útrat v tuzemsku za ubytování, stravování či třeba suvenýry a nákupy dalšího zboží budou spojeny náklady, které v příštích dvou letech celkovou ztrátu české ekonomiky z probíhající rozepře Prahy a Číny „zaokrouhlí“ na dvacet miliard korun,“ přináší Kovanda konkrétní čísla.

Investice z Číny nebudou?

Ekonom v článku píše, že se mimo jiné kvůli napjaté situaci neuskuteční v následujících dvou letech ani část přímých zahraničních investic Číny, k jejichž realizaci by za normální situace mělo dojít.

„V roce 2018 podle údajů CzechInvestu narostly přímé zahraniční investice Číny v ČR o 3,7 miliardy korun. Rozepře Prahy a Číny tak připraví v příštích dvou letech českou ekonomiku o přímé zahraniční investice Číny v souhrnu za 2,5 miliardy korun,“ počítá ztráty.

Podle Kovandy tak celková škoda sporů mezi oběma zeměmi může činit až 23 miliard korun.