Uvádí se, že daná nemocnice měla být pro veřejnost opět otevřena dne 16. října. Nyní je ale všechno jinak. Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil zahájení vojenské operace, mají v nemocnici obavy z bombardování.

Portálu Seznam Zprávy poskytl informace o tamním dění Filip Habrman, humanitární pracovník Diecézní charity Brno. Podle jeho slov by mělo k otevření nemocnice dojít v nejbližších dnech.

„Lékaři se snaží pracoviště co nejdříve otevřít. Předpokládám, že dnes anebo zítra budeme mít nemocnici otevřenou, abychom v případě potřeby mohli přijímat pacienty. Nemocnice bude fungovat zejména pro obyvatele Sindžáru, kde jsou desetitisíce lidí bez zdravotní pomoci,“ uvedl.

Příprava na nejhorší…

Personál nemocnice trápí to, že by Turecko při bombardování mohlo zasáhnout i samotné město, v němž nemocnice stojí. „Uvidíme, jak to naši lékaři zvládnou. Může se to stát, je to otázka minut,“ podělil se o své obavy.

Pracovník Diecézní charity Brno se ale domnívá, že nemocnice, která leží 150 kilometrů od měst Kámišlí a Al-Malikiyah, není cílem. Terčem jsou prý zmiňovaná města, ale uznává, že se to může během chvilky změnit.

Proto jsou lékaři stále v pohotovosti, a dokonce se vzdali volna přes blížící se jezídské svátky.

„Sindžár je obklopen, je v podstatě na dostřel. Sídlí tu jezídská komunita. Pokud bude Turecko opravdu chtít zaútočit na Kurdy v severním Iráku, tak bude směřovat přesně touto cestou.“ Dodal.

Proč by uprchlíci mohli zamířit do Sindžáru?

Habrman dále vysvětluje, že obyvatelé bombardovaných měst utíkají směrem do Iráku. Obává se však, že by nakonec mohli skončit v Sindžáru.

„Jakmile se přechody do Iráckého Kurdistánu uzavřou, tak už jim nezbude jiná cesta než přes hory směrem na Sindžár,“ dodal.

Údajně jde o spontánní cestu, jež běženci volili ve středu. „Mění se to z hodiny na hodinu, vše záleží na průchodnosti přechodů.“

​V nemocnici se tedy připravují na možnou vlnu uprchlíků ze severní Sýrie. „I my mobilizujeme, poprosila nás o to vláda. Stát v této oblasti disponuje jen jednou nemocnicí a ta je ze tří čtvrtin vybombardovaná. Ze zdravotnického hlediska budeme nárazníkovým bodem,“ vysvětlil.

Lidé mají obavy, lékaři za každé situace zůstanou

Podle Habrmana tak v oblasti už rozhodně nevládne klid. Lidé se totiž opět bojí.

„Obyvatelé oblasti, která se dosud vzpamatovává z dob působení samozvaného Islámského státu, opět žijí v obavách, muži jsou ve zbrani, ženy a děti jsou připraveny k útěku do uprchlických táborů v Kurdistánu. Lékaři ale nikam odcházet nehodlají,“ uvádí.

Podle jeho slov v nemocnici pracují pouze kurdští doktoři a kurdské sestry. „Celá je postavená na místním personálu. Nejsou tam žádní zahraniční lékaři, ti nikam nepůjdou, to jsou Kurdové. Chrání své lidi. Mají to postavené zcela jinak. Zůstanou tam až do skonání,“ podotkl.

Humanitarní pracovník rovněž prohlásil, že existují dvě varianty, jak to nyní s nemocnicí bude: „Buď nám nemocnici vybombardují anebo ji nechají fungovat neutrálním způsobem. Tak to ve válkách standardně bývá.“

Operace Pramen míru na severu Sýrie

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dne 9. října informoval o zahájení operace Pramen míru na severu Sýrie proti Dělnické straně Kurdistánu, která je v Turecku zakázána, a proti teroristické organizaci Islámský stát (zakázaná v RF). Turecké letectvo zaútočilo tentýž den na město Ras al-Ayn v syrské provincii Haseke.

Náletům bylo vystaveno také syrské město Tell Abiad na hranici s Tureckem. Později bylo oznámeno zahájení pozemní části operace. Podle posledních dat tureckého ministerstva obrany zaútočili vojáci na 181 cílů kurdských jednotek na severu Sýrie. Podle státní syrské televize zahynulo v důsledku tureckého ostřelování pohraničních měst Ras al-Ayn, Kamyšli, Darbasia a Mašrafa osm civilistů a 20 jich utrpělo zranění.