Vladimír Just píše o tom, že i když se mnoho občanů země podřídilo vlivu médií, některým se podařilo zachovat kritický rozum vůči pohřbu slavného Karla Gotta.

„Můj první pocit z rozhovoru Radkina Honzáka s redaktorem Kubíkem na Seznamu, stejně jako jindy a jinde slov Tomáše Halíka nebo Karla Schwarzenberga na totéž téma humbuku kolem pohřbu slavného zpěváka, byla radost.

Radost z toho, že ne všichni mí spoluobčané se zbláznili. Že ne všichni si nechají vnutit od úchylných oligarchů zase nová mediální lízátka a nové mediální koblihy, distribuované lídry trhu s informacemi. Že tu přece jen ještě zbyli lidé kriticky myslící, imunní vůči masově distribuované hysterii a oktrojovanému kýči,“ uvedl.

Jako profesor divadelní vědy pak Just napsal odborný výklad uvažování mocného oligarchy. „Jde o exhibicionisticky vystavovanou kunderovskou ‚slzou nad slzou‘ – hle, jak já, váš vůdce, truchlím spolu s vámi, jsem jeden z vás, a proto v upřímném pominutí mysli navrhuji dělovou lafetu, státní funus, státní smutek a další ‚šaškárny‘,“ vysvětlil vědecky.

Zmiňuje ale, že každý pohřeb je trochu kýč jen se lišící svými rozměry:

„A což teprve, když jde o kýč až orientální obludnosti, zneužívající památku významného pěvce k upevnění dvouhlavého samoděržaví, ke zvýšení píár prezidenta a premiéra, i s vedoucí úlohou jeho strany.“

Teatrolog si myslí, že společenství je tak buď jen zpola mediálně gramotné, nebo vůbec ne. „Že jsou prostě ještě u nás tací, jež ‚Pánbu při zdravém rozumu zachovati ráčil‘,“ vyjádřil tak radost, že někteří ještě neztratili soudnost.

A protože je divadelní vědec, vzpomněl si ve svém textu na Hamleta a jeho slavné: „Je něco shnilého ve státě dánském.“ Česko je na tom prý mnohem hůře, protože už není státem, ale je firmou, která si na stát hraje.

„Firma, řízená vedoucí úlohou státostrany, demokratickou stranu svou nerozbornou jednotou opět jen předstírající. A podporovaná servilními médii, která do třetice předstírají svou nezávislost,“ dodal.

Závěrem poděkoval psychiatru Radkinu Honzákovi, Tomáši Halíkovi a Karlu Schwarzenbergovi. Tyto osobnosti již dříve upozornily na nevhodnou velikost až teatrálnost smutečních akcí, které učinili vedoucí politici po úmrtí Gotta.

Poslední rozloučení s Gottem

V pátek 11. října proběhne poslední rozloučení se zlatým slavíkem, který zemřel 1. října po dlouhé a těžké nemoci. Akce proběhne na Žofíně a už teď je jasné, že se jí zúčastní velké množství zpěvákových fanoušků. Hovoří se o tom, že do Prahy přijede až 300 tisíc lidí.

K věci se vyjádřil i premiér Andrej Babiš, který uvedl, že úřad vlády spolupracuje s policií, armádou i magistrátem hlavního města. Dojít má i ke změnám v dopravě. Babiš také hned po smrti navrhl zpěvákovi státní pohřeb, který byl schválen vládou. Následně si to však politici rozmysleli.

Kvůli velkému počtu obdivovatelů Gotta tak bude například tramvajová linka 17 jezdit přes Národní třídu a Myslíkovu. Žofín má být pro Gottovy fanoušky přístupný od 8 do 22 hodin.

V sobotu 12. října proběhne zádušní mše za Karla Gotta, kterou bude sloužit Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský, uskuteční se v 11 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tento den byl také vyhlášen jako den státního smutku.

Prezident Miloš Zeman oznámil, že zesnulému Karlu Gottovi udělí nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva I. stupně.