Alexandr Bělov
9.10.2019 Outsidermedia
Pokud kterýkoli region v nejbližší době vtáhne svět do recese, pak to spíš bude EU, a konkrétně Německo, a ne Spojené státy, Čína nebo asijské země.Bez ohledu na chmurné titulky zpráv o tom, že obchodní válka povede k recesi v USA nebo hospodářskému poklesu v Číně a dalších zemích Asie, poslední statistické údaje ukazují úplně jiný obrázek. Hospodářství USA a ČLR ukázaly docela slušný růst, který v podstatě odpovídá prognózám, publikovaným ještě před vypuknutím obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. Hlavní obětí se přitom ukazuje být EU – píše Anatol Kaleckij v článku periodika „
Project Syndicate“.
Díky kvartálním přehodnocením ekonomických prognóz MMF lze docela přesně vypozorovat, nakolik neočekávaně se přerozdělily hospodářské ztráty. Podle údajů publikovaných koncem letošního července se předpokládal růst světové ekonomiky v roce 2019 o 3,2 %. V říjnu 2018 MMF předpovídal růst světové ekonomiky o 3,7 %, nicméně přehodnocení ekonomických prognóz směrem ke snížení nesouviselo ani s USA, ani s Čínou. Očekává se, že čínské hospodářství poroste o 6,2 %, což plně odpovídá prognózám publikovaným před rokem. Podle posledních předpovědí, by mělo americké hospodářství růst o 2,6 %, což je o 0,1 % víc, než kolik se předpovídalo loni.
Předpovědi hospodářského růstu Japonska a dalších asijských ekonomik se prakticky rovněž nezměnily. Takže vychází, že odpovědnost za globální pokles plně lehla na ramena EU.
Podle nedávných prognóz MMF by měla eurozóna růst o 1,3 %, což je o 0,6 % méně, než ukazovaly předpovědi loňské. Německé hospodářství by podle předpovědi růst o pouhých 0,7 %, zatímco loni se očekávalo 1,9 %. Pokud některý region v nejbližší době vtáhne svět do recese, bude to nejspíš EU a konkrétně Německo, a nikoli USA, Čína, nebo asijské země.
Příčiny vyšších ztrát evropského hospodářství oproti kterékoli ze zemí bojujících v americko-čínském konfliktu jsou tři:
- EU je neobyčejně zranitelná negativními důsledky obchodní války, protože velmi závisí na obchodu. Export činí 28% HDP eurozóny, ve srovnání s 12% v USA a 19% v ČLR.
- Navíc, EU prakticky vždycky provádí nesprávnou politiku vzhledem k hospodářským otřesům. Když USA nebo ČLR narazí na hrozbu zpomalení hospodářského růstu, obvykle na to odpovídají preventivní a proticyklickou stimulací poptávky. V podmínkách obchodní války správní rada US Fedu prakticky hned změnila kurs měnové politiky a začala snižovat úrokové sazby. Čína rozšířila finanční, úvěrovou a daňovou politiku v zájmu toho, aby spotřeba, bytová výstavba a výdaje na infrastrukturu kompenzovaly ztrátu exportu a soukromých investic. V EU naopak oslabují poptávku: když hospodářský růst zpomaluje, evropské vlády zvyšují daně a snižují státní výdaje, aby si zachovaly „kontrolu“ nad deficitem rozpočtu. Přitom finančně regulativní orgány EU zpřísňují úvěrové podmínky tlačením na banky, aby navyšovaly kapitál a rezervy na riskantní úvěry.
- EU postihly dva vnitropolitické šoky ničivější než obchodní válka mezi USA a Čínou. V létě 2018 došlo ke konfliktu mezi Evropskou komisí (EK) a novou populistickou vládou Itálie kvůli rozpočtu, což vyvolalo obavy z měnového a bankovního krachu, který mohl být ještě nebezpečnější než deset let stará krize eura. A v březnu, kdy napětí kolem Itálie poněkud ochablo, narazila EU na novou vážnou hrozbu: Brexit bez dohody. S ohledem na to, že EU exportuje do Británie skoro dvakrát víc zboží než do Číny, může být náhlé pozastavení obchodních vztahů s Británií stejně ničivá jako finanční krize roku 2008.
Teď pohovořme o příznivých zprávách. Dvě ze tří uvedených příčin – chybná makroekonomická politika a konflikt s Itálií nebo Británií – mohou být brzy urovnány. Nadměrná závislost EU na exportu začíná být chápána jako strukturální zranitelnost, a ne jako znamení „konkurenceschopnosti“ nebo zásadního ekonomického blahobytu.
Dnes se skoro v každé evropské zemi vážně posuzuje otázka změkčení daňové a rozpočtové politiky. V největší ekonomické zóně Evropy, v Německu, zatím přežívá silný odpor k jakémukoli podstatnému zvýšení rozpočtových výdajů, nicméně tento odpor pravděpodobně brzy povolí pod souhrnným tlakem slabého hospodářského růstu, obav z populistických stran a stále ostřejší kritiky se strany EK a ECB. Pokud se dokonce Německo bude po jistou dobu bránit, ostatní evropské země se vydají směrem ke snížení daní a zvýšení státních výdajů.
Podle míry zlepšení politického a makroekonomického klimatu může EU dostat možnost k překonání strukturálních omezení nadměrného exportu a vyhnout se recesi. Pro světové hospodářství je důležité, že EU jako celek prodělá silnou rekonstrukci hospodářství. Šance na to je dnes podstatně vyšší než před několika měsíci.
Zdroj: IA Regnum
Překlad: st.hroch 191007