Kromě prodeje minoritního státního podílu OKD členové řešili například i snížení základního jmění černouhelné společnosti ve 2. polovině 90. let, čímž stát přišel o možnost kontroly firmy. 20měsíční šetření se zabývalo i plněním závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčinami úpadku OKD v roce 2016.

„Komise vznikla v roce 2017, bylo to za podpory téměř všech stran zastoupených ve Sněmovně. Vyšetřovací komise měla vytyčeny tři hlavní části (šetření). První byla ztráta – proč došlo ke ztrátě majoritního podílu ve společnosti OKD. Druhou částí byla privatizace minoritního podílu ve společnosti OKD a ta třetí část byly důvody, proč došlo k pádu společnosti OKD,“ uvedl předseda komise Lukáš Černohorský.

49 svědků, 20 schůzí

Černohorský také oznámil, že vyšetřovací komise vyslechla celkem 49 svědků, sešla se na 20 schůzích, což představuje asi 45 jednacích dnů. Do tohoto času nepočítám případné samostudium tisíců stránek dokumentů, které měla vyšetřovací komise k dispozici, a to včetně jejich získávání. Závěrečnou zprávu komise schválila jednomyslně,“ dodal Černohorský.

„Nejprve komise zkoumala celý počátek, tedy kolem roku 1990, v rámci kterého došlo k přípravě celé privatizace. A zde jsme narazili na to, že podle názoru komise došlo tehdy k pochybení tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, kdy samotná realizace vkládání bytového fondu do společnosti OKD neměla tehdy oporu v tehdy platných zákonech. To znamená, že pokud tento právní názor je správný, tak do této chvíle je bytový fond stále v majetku státu i přesto, že tomu zápis v katastru nemovitostí do této chvíle neodpovídá. Vyšetřovací komise navázala kontakt s Ministerstvem financí a s ÚZSVM, do této chvíle jsme od nich nedostali argumentačně uspokojivou odpověď, proč ČR nepodá určovací žalobu, u které by soud mohl jednoznačně určit, zdali je stát či není stát majitelem těchto bytů,“ uvedl dále Černohorský.

Předseda komise dále uvedl, že se vyšetřovací komise zabývala také samotnou ztrátou majoritního podílu. „V této oblasti jsme prověřovali jednotlivé kroky všech zainteresovaných osob a v tomto případě došla vyšetřovací komise k tomu, že podá trestní oznámení pro porušování povinnosti při správě cizího majetku, v tomto případě to bude tedy konkrétně na Vladimíra Dlouhého, který byl tehdy ministrem průmyslu a obchodu, Jiřího Skalického, který byl tehdy ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci, Pavla Šandu, což byl šéf sekce majetkových účastí ve Fondu národního majetku, Romana Češku, předsedu Fondu národního majetku, a Jaroslava Jurečku, který byl náměstkem ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, který ve výsledku to schválení pro snížení základního jmění na úkor státu podepsal,“ oznámil Černohorský.

Privatizace minoritního podílu

Podle Černohorského následně pokračovalo prošetřování vyšetřovací komisí, a to privatizace minoritního podílu, v rámci kterého komise procházela veškeré dokumenty, které měla tehdy, tedy v roce 2004, vláda k dispozici. Za tato jednání byl zodpovědný tehdejší ministr průmyslu Milan Urban a ministr financí pan Sobotka. S tím, že oni exkluzivně jednali se společností Karbon Invest na základě pověření vlády a dle zjištění komise oni dva byli ti, kteří vyjednali výslednou cenu, která byla předkládána na vládu. S tím, že vyšetřovací komise v tomto případě také podá trestní oznámení, a to konkrétně na pana Urbana a na pana Sobotku.

„Dále, samozřejmě, vyšetřovací komise prověřovala i činnost protistrany a zde jsme došli k tomu, že Viktor Koláček, Petr Otava prodali společnost Karbon Invest již v době, kdy stále ještě vyjednávali s českým státem o prodeji minoritního podílu. Tím nakupujícím byl samozřejmě Zdeněk Bakala. S tím se vyšetřovací komise rozhodla v tomto případě podat trestní oznámení na výše jmenované osoby s tím, že se jedná tedy o podvodné jednání z jejich strany, protože to exkluzivní jednání bylo s nimi vedeno pouze na základě toho, že stát a vláda žily v domění, že to prodávají osobám, které jsou spojeny s regionem, nikoliv žádnému finančnímu žralokovi. Protože pokud by tomu tak nebylo, tak by bylo docela možné, že dle vyjádření tehdejších ministrů by vláda rozhodla o tom, že bude pořádána veřejná soutěž a nevedlo by se exkluzivní jednání,“ dodává Černohorský.

Proč došlo k úpadku OKD

Komise prověřovala finanční toky, které směřovaly stěžejně do společnosti NWR. Vyšetřovací komise se nakonec rozhodla podat trestní oznámení, a to na členy orgánů společnosti NWR. „A to za porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, podvodu, způsobení úpadku, poškození věřitele či zvýhodnění věřitele, trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby,“ uvedl předseda Černohorský.

Trestní oznámení na Bakalu

„Trestní oznámení na pana Bakalu je samozřejmě součástí toho spisu a to je, co se týče této části. Jako laika mě tam nejvíce zaujalo z té další části komise, co jsem poslouchal, že vlastně vláda tehdy prodávala ten minoritní podíl společnosti Karbon Invest, ale tato už byla několik měsíců ve vlastnictví pana Bakaly, na což existuje smlouva, kterou má komise k dispozici. Čili toto je jednoznačný podvod a komise se zabývala tím, zda jenom Karbon Invest, pan Koláček se zesnulým panem Votavou, podvedli vládu, anebo jestli to byl širší komplot zapojených politiků, právníků a dalších; a v tomto se došlo k tomu, že je správně za b, jak tomu nasvědčují i další kroky a nepřímé důkazy, které v tom byly učiněny, jako například změna smlouvy týkající se bytů a další všemožné napomáhání panu Bakalovi, aby toto své impérium držel. To je asi vše, bylo to mnoho set hodin práce,“ uvedl Václav Klaus ml.

Rozhodnutí komise na závěr okomentoval i Lubomír Volný, který měl za úkol dohled nad ztrátou majority státu ve společnosti OKD.

„Vnímám to jako velké poučení z minulosti a z toho všeho, čím jsme vším museli projít, než došlo k vytvoření této komise a než dojde k tomu, že veškeré informace, které tato komise shromáždila, budou opravdu zveřejněny a lidé se dozvědí skutečně detailně, co se ve své podstatě stalo. S tím, že bude i úkolem naším a mých kolegů, abychom zabránili tomu, aby se podobné situace opakovaly v budoucnosti, protože přestože si možná mnoho lidí myslí, že v této zemi již není co rozkrást, tak to není tak úplně pravda,“ oznámil Volný.

Selhání státu

„Předseda komise již příslušné orgány a instituce státní oslovil, prozatím, a to je poměrně zajímavá informace, prozatím bez jakékoliv odezvy. Druhá věc, která mě velice zaujala a která mě mrzí, je selhání státu prostřednictvím BIS. Protože si dovolím předpokládat, že privatizace tak rozsáhlého a strategického podniku, jako bylo OKD, se nemohla obejít bez aktivních opatření ze strany tajných služeb, my jsme se o tomto dozvěděli letmo, při pokusu o výslech agenta BIS, který poté, co ukončil svoji kariéru jako agent BIS, nastoupil na lukrativní post v NWR, a přestože byl, to si můžete ověřit posléze z této zprávy, zbaven mlčenlivosti, tak odmítl vypovídat s tím, že by si mohl přivodit trestní stíhání. Takže to je podle mě velice kritický moment v této situaci, protože tady máme velice silnou indicii o tom, že BIS nějakým způsobem věděla, ale nekonala. Což je pro mě osobně nejkritičtější moment celé této situace,“ uvedl na závěr Volný.