Město bylo objeveno během příprav na výstavbu dálnice v blízkosti osady Hariš 50 km severně od Tel Avivu. Jeho plocha činila 65 hektarů a mělo šest tisíc obyvatel. Byla vykopána síť ulic, uliček a náměstí, také odvodňovací zařízení a sklady.  

Archeologové našli chrám a ohořelé kosti živočichů, zřejmě obětních. Mezi artefakty je hlava sošky, úlomky keramiky, křemíkové nástroje a kamenné nádoby. Podle archeologů jde o unikátní nálezy, jež svědčí o existenci organizované společnosti a sociální hierarchie. Dříve se mělo za to, že se v té době lidé věnovali zemědělství a teprve začínali budovat města.  

Pod troskami budov byly objeveny příznaky existence ještě staršího sídliště, jehož věk odhadli na sedm tisíc let.

Stará obchodní stanice v ČR

Na konci srpna jsme informovali o tom, že při výzkumu plánované trasy dálnice D11 nedaleko Hradce Králové archeologové z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové našli 7000 let starou obchodní stanici s kamennými nástroji.

„První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v ČR. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, která byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ napsal archeolog Ladislav Rytíř.

K nejvýznamnějším objevům se řadí právě nález sídliště s keramikou z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, teď ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici

„Koncentrace pravěkých artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, sekyrky a úštěpy, je skutečně vysoká," uvedl archeolog Radomír Tichý.

Zajímavé je, že třeba surovina k výrobě kamenných seker je pouze z Jizerských hor, nazývají ji metabazit typu Pojizeří.

„To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí,“ prohlásil Tichý.