Podle plánu ruské vlády se má těžba uhlí zvýšit do roku 2024 o 9,3-20,7 % (na 480-530 milionů tun) oproti roku 2018. Do roku 2035 se má zvýšit o dalších 11 % na 25 %.  

Rusko plánuje zaměřit dodávky do zemí asijsko-tichomořského regionu, jihovýchodní Asie, Blízkého východu a Afriky. Kvůli ekologickým problémům v zemích Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a také v souvislosti s rozhodnutím největších dovozců uhlí, Číny a Indie, o snížení podílu tohoto zdroje energie v energetické bilanci je však budoucnost uhlí nejasná, praví se ve strategii.  

Experti připomínají, že uhlí bude v nejbližších letech stejně hrát významnou úlohu v Asii nehledě na pokles popularity. Poptávka ale bude růst nízkým tempem a Rusko bude muset potlačit kvůli zvýšení exportu své konkurenty, míní analytik banky VTB Kapitál Dmitrij Glušakov.  

Vysvětlil, že to bude možné jenom při nízkých výrobních výdajích. V Rusku mají navíc vysoké ceny v železniční dopravě. Proto může být cena uhlí v čase dodávek téměř stejná jako u hlavních konkurentů, Austrálie, Indonésie a Jihoafrické republiky.  

V létě 2019 klesly ceny ruského uhlí v Evropě na minimum za tři poslední roky, spolu s dopravou jsou nižší než vlastní náklady. Příčina spočívá v teplé evropské zimě, jejímž následkem je přebytek uhlí na skladech, a také trend nahrazení uhlí ekologičtějším palivem, zejména zkapalněným zemním plynem.

Osud uhelných zdrojů v ČR

Na začátku měsíce bylo informováno o tom, že ČEZ má v plánu prodej hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Se.ven Energy. Kromě toho plánují do roku 2040 odstavit velkou část svých uhelných zdrojů.

Podle Ladislava Štepánka, ředitele divize klasické energetiky ČEZ, počítá firma s nejdelším provozem elektrárny u Ledvic. Ve hře byly další dvě severočeské hnědouhelné elektrárny, a to Tušimice a Prunéřov. Již před dvěma lety, tedy v listopadu roku 2017, tam začal dvouletý zkušební provoz nového bloku dané elektrárny. Co se týče výkonu, měl by klesnout na 0,7 gigawattu z původních 6,2 gigawattu.

„Mají potenciál být provozovány dál za rok 2040. Samozřejmě predikovat, jaké budou ekologické požadavky, legislativa, jaký bude technický stav toho zařízení, je dnes velice obtížné,“ nechal se slyšet Štěpánek.

Zároveň dodal, že zbylé dvě elektrárny (Tušimice a Prunéřov) by měly být odstaveny zhruba v roce 2037.