Ve svém příspěvku politik připomněl kauzu pomníku maršála Koněva v Praze 6 a to, co se kolem toho roztočilo, velmi ostře kritizoval. „Jak to, že si neumíme vážit obětí Rudé armády? Jak to, že neumíme prokázat úctu našim osvoboditelům?“ pohoršoval se Blaha.

Dále politik směřoval ke karpatsko-dukelské operaci roku 1944, kterou označil za věčný symbol přátelství mezi Slováky a Rusy, kteří obětovali své životy v boji proti nacistům. Účast sovětské armády v operaci je obrovským gestem přátelství pro Čechy a Slováky, sdělil.

„Můžete stokrát omílat, jaké měl SSSR geopolitické plány - to, co pro nás udělali na Dukle, nebylo o geopolitice. Byla to pomoc, jakých se v dějinách válek hodně neudálo. To má opravdu dnes někdo problém říci Rusům úplně obyčejné lidské - děkujeme?,“ ptá se politik.

„Prosím, přestaňme s tou nenávistí vůči ruskému národu. Ať se konečně ty hloupá liberální děcka smíří s tím, že nás osvobodila Rudá armáda,“ sdělil.

Politik dále píše, že maršál Ivan Koněv zároveň jako i generál Ludvík Svoboda jsou skutečnými hrdiny. Obává se však, že „generace hamburgerů“ o tom nebude říkat svým dětem a heroické činy obou mužů, československých a sovětských vojáků mohou být pohrdány a zapomenuty.

„Do takového historického bezvědomí spějeme, proboha! Toto musíme zastavit! Opakuji - liberalismus je jako hypnóza. Přeměňuje lidi na kompletní vypatlance a pokud to nezastavíme, o Slovensko přijdeme,“ dodává Blaha.

Karpatsko-dukelská operace

Strategická vojenská karpatsko-dukelská operace sovětských vojsk proti německé armádě během 2. světové války byla pokusem o pomoc Slovenskému národnímu povstání. Během operace přes 100 000 sovětských vojáků společně s 1. československým armádním sborem dobyli Dukelský průsmyk a osvobodili Zakarpatskou Ukrajinu.

Dne 29. srpna 1944 začalo na Slovensku povstání proti profašistické vládě. Síly však byly nerovnoměrné a nacisté začali brzy vytěsňovat povstalce. Slovenští rebelové se 31. srpna obrátili o pomoc k vládě SSSR.

Maršál Ivan Koněv navrhl operaci na pomoc povstalcům. Dne 2. září nařídilo velení ofenzivní operaci na křižovatce 1. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo směřovat úder z regionu Krosno do Dukly, a poté na Prešov, postoupit na Slovensko a spojit se s povstalci.

Až do konce října bojovaly československé a sovětské jednotky proti Němcům. Dosáhly velkého úspěchu, ale sovětským vojákům se nepodařilo dostat se k povstalcům. Dne 28. října útok skončil. Obě fronty i 1. československý armádní sbor pokračovaly v obraně.

Během vojenské operace padlo u Dukly kolem 20 000 vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, která měla v té době 16 000 vojáků, dosahovaly zhruba 2 000 mužů, další tisíce utrpěly zranění.

Koněvova kauza

Dne 12. září došlo ke schválení odstranění sochy maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Nahradit by ji měl památník osvoboditelů hlavního města Česka. Podle Ondřeje Koláře, starosty Prahy 6, není socha ani válečným hrobem ani není pod ochranou mezinárodního práva.

Během hlasování bylo celkem 33 hlasů pro a 1 proti, a tudíž došlo ke schválení návrhu vládnoucí koalice, který se týkal přemístění sochy Koněva do muzea. Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina k situaci dodal, že o přesunutí sochy do zahraničí se určitě neuvažuje a že pomník by mohl být součástí plánovaného městského Muzea paměti 20. století.