Je tomu již 18 let, co Karel Gott v rozhovoru pro Lidové noviny vyjádřil svůj názor na řízení světa a světovou politiku.

Prohlásil: „Politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně. Běh světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace.“

Nebýt populárním zpěvákem, je jisté, že by autor tohoto výroku dostal nálepku pomateného konspiračního teoretika. Ilumináty přece může strašit jen spisovatel historických románů, nebo naprostý fantasta?

Karel Gott fantastou nebyl. Byl to vynikající zpěvák a také malíř. Velmi se zajímal se o filozofii, historii a společenské dění. Jeho památný rozhovor pro LN byl výsledkem jeho dlouholetého studia společenského dění a vlastního přemýšlení o světě.

Karel Gott byl člověk. Jako každý i on měl jistě lidské chyby. Nebyl to však „antihrdina“, jak Gotta jinými slovy popsal jeden ze současných umělců. Za totality sice pod velkým nátlakem podepsal antichartu, ale současně skrytě podporoval disent, jak jen mohl. Po roce 1989 se vedle dráhy umělce vyjadřoval občas i ke společenskému dění. Nikdy však ne tak, že by vyjádřil pohrdání, či bezmezný obdiv k té či oné straně. Když se k němu dostala informace o udělení nejvyššího státního vyznamenání prezidentem Zemanem, nevyjádřil pohrdání, ale řekl, že se cítí poctěn. Tím se hodně odlišil od většinového postoje současné umělecké fronty.

Karel Gott významně vstoupil do kulturních dějin naší Země a úspěch měl i v cizině. Čest jeho památce. Přejme mu mnoho štěstí a plodnou činnost i v další etapě jeho životní existence.