Skvěle namalovaná žena, užívá-li kvalitní kosmetiku, dotváří svou krásu a všichni mohou na ní oči nechat. Bohužel však kosmetika může obsahovat určité substance, které v konečném součtu násobí riziko nežádoucích účinků na tělo ženy. Když ne chemie, pak snad mechanické procedury? Kde jsou rozumné hranice, kde pokračuje nerozum, kde je to nebezpečné?

Poznámka: Následující článek není pojímán encyklopedicky, ale reaguje na světový i domácí tisk. Níže předkládaný text je určitým zúžením jinak jistě široké problematiky. Líčit se, nebo být přirozený/přirozená?

Obličej jako jehelníček aneb Honba za krásou cestou zkrášlovacího masochismu? Zkrátka: Pro krásu se musí trpět

Než se vydáme po stopách nebezpečných chemických komponentů v kosmetice, zamysleme se nad následujícím faktem: Při zkrášlovacích procedurách jsou ženy schopny se doslova trýznit. Cheryl Wischhover v článku na thecut.com uvažuje o tom, „proč jsem si vpichovala 162 drobných jehel do svého obličeje“; aplikaci jehliček obstarává zařízení (aplikátor) pod názvem Dermaroller, technika proti stárnutí je známa jako microneedling… Sice se takto stimuluje tvorbu kolagenu či elastinu, ale pořád si člověk způsobuje mnohočetná malá zranění (traumata). A výhody a nevýhody?

Jakási – s odpouštěním – „Vertikutace“ obličeje může mít jistý efekt, po microneedlingu nesmí však pokožka přijít do kontaktu s takovými látkami jako jsou karcinogenní parabeny a další látky. V historii jako kosmetika působily různé toxiny jako pomalý (časovaný) jed. Své by mohly vyprávět parádnice z doby anglické královny Elizabety I.

Člověk se sníženou obranyschopností (ale třeba i s akné) si vlastně rollerem otevírá do těla brány pro viry, plísně a bakterie… Konečně již Elizabeta I. si prý pokrývala pro vlastní zkrášlení obličej olovnatou maskou; olovo (Pb) představuje anorganický toxin…Arnica.org udává, že “při vysokých dávkách Pb dochází k nevratnému poškození nervové soustavy, křečím, případně i smrti“. Teď si představte, že by si anglická císařovna před olovnatým make-upem ještě přejela křížem krážem obličej Dermarollerem?

Smrtelný polibek kvůli rtěnce s olovem?

Podle zdroje tyden.cz (ze 6. 10. 2019)  „Rtěnka od výrobce TMT Cosmetics obsahuje kadmium v množství 323 mg/kg a olovo v množství 151 mg/kg. Obě látky i jejich sloučeniny jsou v kosmetice zakázány.“ Jde o rtěnku, jež by měla být nyní v ČR v prodeji! Jinak v historii se olovo s octem smíchané používalo jako jakýsi bělicí krém… Řada rtěnek také obsahuje petrolejové deriváty. Takže, ženy, pokud jste v cukrárně, pojídáte dortík, a nedávno jste se „přemázly“ rtěnkou, měly byste opravdu pečlivě zvážit, z čeho je vaše „růžová tyčinka na rty“ vlastně vyrobena. Během konzumace se mohou do těla dostat látky, které mu neprospívají.

Parabeny mohou být součástí barvy na vlasy. V roce 2000 zemřela devětatřicetiletá žena z britského Birminghamu na anafylaktický šok, což je extrémní alergická reakce

Ti, co si barví vlasy, by se měli zajímat o to, zda tyto barvy třeba neobsahují para-fenylendiamin, (PPD), parabeny nebo amoniak. Pokud si Rollerem po nedávném barvení vlasů způsobíte mikrovpichy na pokožce obličeje a zbytky barvy na vlasy proniknout těmito „otvory“ do krevního oběhu, může to být celkově nebezpečné.

Takové státy jako Francie, Německo, Švédsko zakázaly právě tyto složky barev na vlasy. Jinak dodáváme, že na vlasy prý blahodárně působil arzen. Člověk ale musel vědět co a jak, a pak také nějakou dobu nepít vodu. Arzen destruuje totiž červené krvinky, takže má pak kůže pěkný „bílý“ vzhled. Jak se ale říká, čeho je moc, toho je příliš. Pokud bylo arzenu příliš, ten, kdo podstoupil takovéto vybělení pleti, zůstal už bílý napořád. Parabeny se bohužel vyskytují také v deodorantech, šamponech, nebo pleťovém mléku… Závěr (žertem) – vlasy si je třeba barvit před zahraniční cestou…

„Měli bychom se vyhnout kosmetice obsahující olovo, rtuť, hliník či kadmium (nebezpečné zejména pro gravidní ženy)… Alergické reakce s poškozením vnitřních orgánů také mohou vyvolat různé ftaláty (DBP a DEP).“

V Cosmopolitanu se informuje o tom, že Dermaroller je levnější metoda, než je ta, při níž se používá takzvaný neinvazivní Fraxelový duální laser.

Roller i laser vlastně daleko rychleji a sofistikovaně dělají tu práci, již byste musely (hovoříme nejspíše k ženám) jinak svěřit například krémům proti vráskám. Obě metody však nejsou vhodné pro lidi s hyperpigmentací, jak píše ve svém květnovém článku (2019) Brooke Shunatona. Z citovaných zdrojů vyplývá, že se určitá „bolest“ při aplikaci pociťuje. Při metodě s jehličkami dochází občas k menšímu krvácení… Tato procedura se prý kombinuje s přípravky (např. CE Ferulic) obsahujícími antioxidační přísady, které díky miniaturním vpichům proniknou hlouběji do kůže. Ve vybraných zdrojích lékaři konstatují, že místo rolleru si lze prostě kůži škrábat „smirkovat“ k tomu určeným abrazivním nástrojem a dále užívat hydratační přípravky.

Nejhorší je, že když se rozhodnete vyhnout se kosmetice obsahující syntetické složky, nejspíše narazíte na tu, která obsahuje živočišné (prasečí šlachy, mleté rohy krav; různě zpracovaná kopyta, peří, srst a kůže rozličných živočichů).  Článek na ahaonline.cz sumuje, že průměrná žena do sebe ročně dostane přes dva kilogramy různých chemických látek.

Pamatujete na film Smrt jí sluší? Jinými slovy – čeho je moc, toho je příliš. Někdy je prý lepší být sám sebou…

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce