Wilson poznamenal, že v případě jejího apokalyptického vypuknutí nemusí šance na přežití vůbec existovat. Ocitne-li se však člověk v okamžiku katastrofy na jistém místě, může to značně zvýšit jeho šance na přežití.

Jako příklad uvedl profesor ostrov, který je přirozeným způsobem izolován od šíření infekce.

Vědci sestavili seznam 20 zemí, jež by se mohly stát spolehlivým útočištěm v případě apokalypsy. Podle jejich mínění je nejbezpečnějším místem Austrálie, Nový Zéland a Island.

Svět zachrání něžné pohlaví

Letos v dubnu Foreign Policy uvedl způsob, jak zachránit svět před jadernou apokalypsou.

Jde o zvýšení počtu žen zaměstnaných v jaderné sféře, což pomůže snížit riziko konce světa. Takový názor vyslovila komentátorka časopisu Xanthe Scharffová.

Podle jejích slov výzkumy ukázaly, že bez plnohodnotné účasti žen v otázkách jaderných technologií je pravděpodobnost přijetí nebezpečných rozhodnutí a neplnění dosažených dohod vyšší a inovační myšlenky se ignorují.

Novinářka podotkla, že také podle výzkumu chování představitelů obojího pohlaví v modelovaných scénářích války, který provedlo Londýnské královské společenství v roce 2006, je mužům více vlastní sebejistota než ženám. Kromě toho bylo ve vědecké studii zjištěno, že sebejistota přivede nejpravděpodobněji k přijetí rozhodnutí o útoku na předpokládaného nepřítele.

Kromě toho výzkumy v mírotvůrčí sféře ukázaly, že dvoustranné jaderné dohody podobné Smlouvě o nešíření jaderných zbraní by byly také pevnější, kdyby v nich hráli větší roli ženy.

Autorka zdůraznila, že v současné době ve složení delegací na mezinárodních jednáních o nešíření jaderných zbraní tvoří ženy jen jednu čtvrtinu. Na druhé straně na konferenci z roku 2015 o plnění smlouvy o nešíření jaderných zbraní 33 zemí, včetně Íránu, Iráku, Egypta, Libye a Sýrie, které měly kdysi své jaderné ambice, poslaly delegace, které se skládaly výhradně z mužů.

Ženy však hrály svou roli v jaderné bezpečnosti a ve formování politiky už v 50. letech minulého století, kdy bylo v CIA 20 procent žen. Některé ženy jsou známy svou účastí v řešení těchto problémů – například Wendie Shermanová, kterou bývalý prezident USA Barack Obama vyznamenal medailí národní bezpečnosti za její činnost pro dosažení dohody na snížení jaderné aktivity Íránu.

Nicméně v období 1970 až 2019 zastávaly ženy pouhých 11 ze 68 vedoucích úřadů na Ministerstvu zahraničí USA, pouhých 5 ze 63 na Ministerstvu obrany a mezi 21 poradci prezidenta USA pro národní bezpečnost byly jenom dvě ženy.

Podle názoru novinářky zvyšování úlohy žen ve světě není jen problém sociální spravedlnosti, je mnohem větší, protože v otázkách jaderné bezpečnosti se skrývá největší riziko a svět si nemůže dovolit odmítnutí inovací a talentů.