Vzpomínkové akce se zúčastnil i český ministr obrany Lubomír Metnar. „Na východním Slovensku si dnes připomínáme 75. výročí Karpatsko-dukelské operace. Ta se v našich dějinách vymyká množstvím nasazených vojáků i počtem obětí. Vůle po vítězství zde byla obrovská. Čs. vojáci na Dukle už totiž osvobozovali vlastní zemi,“ napsal Metnar na Twitteru.
Na východním Slovensku si dnes připomínáme 75. výročí karpatsko-dukelské operace. Ta se v našich dějinách vymyká množstvím nasazených vojáků i počtem obětí. Vůle po vítězství zde byla obrovská. Čs. vojáci na Dukle už totiž osvobozovali vlastní zemi. pic.twitter.com/Bbnpv8A5Jg
— metnarl (@metnarl) October 6, 2019
„Vojenská přehlídka v Detvě z 1. října 1944 je dodnes výjimečnou a jedinečnou, a patří k nejvýznamnějším událostem z dob Slovenského národního povstání,“ připomněl ministr obrany SR Peter Gajdoš.
Strategická vojenská Karpatsko-dukelská operace sovětských vojsk proti německé armádě během druhé světové války byla pokusem o pomoc Slovenskému národnímu povstání. Během operace přes 100 000 sovětských vojáků společně s 1. československým armádním sborem dobyli Dukelský průsmyk a osvobodili Zakarpatskou Ukrajinu.
Dne 29. srpna 1944 začalo na Slovensku povstání proti pro-fašistické vládě. Síly však byly nerovnoměrné a nacisté začali brzy vytěsňovat povstalce. Slovenští rebelové se 31. srpna obrátili o pomoc vládě SSSR.
Maršál Ivan Koněv navrhl operaci na pomoc povstalcům. Dne 2. září nařídila Stávka nejvyššího velitele ofenzivní operaci na křižovatce 1. a 4. ukrajinských front. Jejím cílem bylo – putovat úderem z regionu Krosno do Dukly, a poté na Prešov postoupit na Slovensko a spojit se s povstalci.
Až do konce října bojovaly československé a sovětské jednotky proti Němcům. Dosáhly vážného úspěchu, ale sovětským vojákům se nepodařilo dostat se k povstalcům. Dne 28. října útok skončil. Obě fronty i 1. československý armádní sbor pokračovaly v obraně.
Během vojenské operace padlo u Dukly kolem 20 000 vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, která měla v té době 16 000 vojáků, dosahovaly zhruba 2000 mužů, další tisíce utrpěly zranění.