„Do práce centra v Tallinnu se doposud zapojilo 25 zemí, s pěti státy středisko vyjednává o přistoupení, další čtyři země oznámily svůj záměr připojit se k jeho práci. Procesu přistoupení se účastní Slovinsko, Chorvatsko, Černá Hora, Švýcarsko a Japonsko. Austrálie, Irsko a Lucembursko ohlásily plány připojit se k práci centra,“ uvádí se ve zprávě.

Podle plukovníka Jaaka Tariena, vedoucího střediska kybernetické obrany, v posledních dvou nebo třech letech chápání závažnosti kybernetické bezpečnosti ze strany států výrazně vzrostlo.

„Je zřejmé, že se stále častěji projevuje ochota hovořit o nebezpečích v této oblasti, a že skutečné kroky k posílení mezinárodní spolupráce jsou považovány za důležité. Stále rostoucí počet členů estonského centra kybernetické bezpečnosti také svědčí o mezinárodní naléhavosti tématu,“ uvedl Tarien pro ERR.

Severoatlantická rada NATO v roce 2008 schválila akreditaci Centra kybernetické obrany NATO v Tallinnu a udělila mu status mezinárodní vojenské organizace. Úkolem centra je rozšířit spolupráci a zlepšit výměnu informací mezi zeměmi NATO a jejich partnery v oblasti kybernetické obrany. Centrum rovněž připravuje vzdělávací programy, vyvíjí právní a politické dokumenty v této oblasti a organizuje mezinárodní cvičení kybernetické obrany Locked Shields.

Současně se na práci centra podílí 25 státu NATO a partnerů aliance. Mimo Českou republiku a Slovensko jde o Rakousko, Belgii, Estonsko, Španělsko, Nizozemsko, Itálii, Řecko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Francii, Švédsko, Německo, Finsko, Turecko, Maďarsko, Velkou Británii, USA, Norsko, Rumunsko, Bulharsko a Dánsko.

České „pasti na hackery“

Nedávno český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost sdělil, že nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou jiné státy. Podle analýzy, kterou provedli odbornici NÚKIB v 90 až 100 % kyberútoků pocházely od státních aktérů nebo na něj napojených skupin, které usilují o získání strategických informací.

Portál iDnes.cz také informoval, že kybernetický úřad spustil projekt za sto milionů korun, díky kterému bude jeho velení v Brně za pomocí speciálních sond vyhledávat a hlásit napadení hackery. Speciální detektory rozmístěné v sítích státu tak mají sloužit jako „pasti na hackery“.