Podle jejich informací se výstavba nyní protahuje na administrativní úrovni.

Jako dodatečný argument ve prospěch schválení projektu se přitom uvádějí ekologické důvody a také pozastavení těžby na největším dánském nalezišti. Podle názoru odborníků to zemi nutí k zamyšlení nad nahrazením vlastního plynu norským nebo ruským.

Kolem plynovodu Nord Stream 2 bylo od samého začátku hodně obav politického rázu. Baltské země, Polsko a USA zastrašovaly EU nebezpečnou závislostí na ruském plynu. Politický faktor hrál významnou roli také v pozici Dánska, přes jehož územní vody měl být plynovod položen.

Dánsko je v současné době jedinou zemí, která nepovolila pokládku potrubí. Přitom je plynovod hotov z 80 % a výstavba probíhá podle harmonogramu.

Bývalý kancléř Německa a předseda představenstva společnosti Nord Stream 2 AG Gerhard Schröder na začátku léta prohlásil, že se výstavba protahuje kvůli nátlaku USA na Kodaň.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt předpokládá výstavbu dvou řad plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně. Povede od ruského pobřeží po dně Baltského moře do SRN. Plynovod se plánuje dostavět v roce 2019 a bude procházet přes územní vody nebo výlučné ekonomické zóny Ruska. Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Proti realizaci tohoto projektu vystupuje několik zemí, mj. Ukrajina, která se obává, že ztratí zisky z tranzitu ruského plynu, a také Spojené státy, které mají ambiciózní plány exportu svého zkapalněného plynu do Evropy.

Dříve jsme informovali o tom, že experti spočítali, že nezmění-li Kodaň svůj postoj, bude výstavba Nord Stream 2 zpomalena o 8 měsíců, výdaje stoupnou o 660 milionů eur. Všechny tyto peníze bude Dánsko nakonec muset zaplatit provozovatelům Nord Stream 2, což nebude samozřejmě po chuti dánským daňovým poplatníkům.