Neúspěšný prezidentský kandidát Štěfan Harabin si ve středu na Facebooku postěžoval na to, jak ho „mediální posluhovači“ vyrušovali i během oběda:

„Oznámil jsem, že jdu vrátit lidem jejich vlast, kterou jim ukradla zkorumpovaná politická kasta spolu se zloději, podvodníky a oligarchy, a hned se na mě vrhli jejich mediální posluhovači. Ti se neštítí šířit o mně lži a nedokáží ani respektovat základní pravidla slušného chování a člověka doslova bezcharakterně obtěžují u oběda.“

Poté dodal, že cítí, že se ho bojí. „Rozumím jim, mají k tomu dobrý důvod,“ napsal. 

Politik tím narážel na reakce svých konkurentů. Hospodářské noviny se totiž dotázaly několika slovenských politických hnutí na to, jaký mají názor na Harabinův návrat do politiky. Ta však většinou vyjádřila negativní stanovisko.

Místopředseda strany Za lidi Juraj Šeliga například prohlásil, že za dob, kdy byl Harabin ministrem spravedlnosti a šéfem Nejvyššího soudu SR, byla „spravedlnost znásilňována ve prospěch „našich“ lidí“. 

Předseda SaS Richard Sulík se k návratu Harabina do politiky vyjádřil jedinou větou: „Jedním ze znaků demokracie je, že si stranu může založit kdokoliv.“ 

Za stranu OĽaNO se vyjádřil šéf hnutí Igor Matovič:

„Štefan Harabin je vzpomínkou na to nejhorší z dob první Ficovy vlády a je přímo zodpovědný za neblahý stav soudnictví. Věřím, že žádný volič demokratické opozice nebude postižen ztrátou historické paměti a nenechá se zlákat do jeho náruče.“

Kritice musel Harabin čelit také ze strany ĽSNS, Křesťanskodemokratického hnutí, Progresivního Slovenska a Mostu-Híd. K tématu se nevyjádřily jen strany Směr-SD a SNS.

Harabinovo hnutí Vlast

Nově založené hnutí se má řídit mottem Vlast pro každého. Harabin dodal, že je jeho cílem přispět k tomu, aby v zemi začala platit vláda zákona. Rovněž podotkl, že chce vrátit „ukradenou vlast těm, kterým má patřit – lidem a nenechat ji zlodějům, kšeftařům a politickým kastám“. Mezi členy této kasty uvedl například Fica, Kisku, Beblavého, Trubana, ale i Danka a Bugára. Tvrdil také, že „feťáci a pedofilové“ nemohou a nesmí řídit slovenskou vlast.

Od politiky k soudu a zpět

Štefan Harabin působil jako předseda Nejvyššího soudu v letech 1998 až 2003 a poté v období 2009–2014. Mezi lety 2006–2009 působil jako ministr spravedlnosti ve vládě Roberta Fica. Na tuto funkci ho nominovala strana ĽS-HZDS bývalého premiéra Vladimíra Mečiara.

Letos na začátku srpna Harabin oznámil, že bude kandidovat na post předsedy Nejvyššího soudu SR. Prezidentka Zuzana Čaputová ale prohlásila, že jmenování předsedy Nejvyššího soudu nebude automatické a bude při tom přihlížet ke jménům. Harabin následně oznámil, že se rozhodl svou kandidaturu na daný post stáhnout.

Harabin také uvedl, že „kromě skrytých zákulisních intrik, které jako vždy nekalým způsobem rozhodují o tom, kdo bude úspěšný a kdo ne, je tu i přímý a viditelný důkaz. Čaputová bez kousku hanby vyhlásila, že pokud jí právoplatně zvolený předseda Nejvyššího soudu nebude po vůli, odmítne ho jmenovat“. Dále dodal, že prezidentka je příkladem toho, jak se „vrcholná politická kasta snaží ukrást vlast a vzít si ji celou pro sebe“.