Jsem rád, že někdo, jak je Luboš X. Veselý, konečně ČT řekl do očí, co si o ní myslí celá řada běžných lidí. Zpravodajskou a publicistickou práci ČT skutečně ani já nepovažuji za korektní a vyvážené veřejnoprávní zpravodajství.

Pořady pana Veselého mám rád a působí na mne daleko lépe než například pořady ČT nebo DVTV, Britských listů a dalších podobných médií, které jsou zaměřeny hlavně směrem k tzv. politické korektnosti a těm lidem, které ji hájí. Proto, když je nějaká zajímavá reportáž například na XTV, tak si ji rád pustím. I když výše popsaná média z druhé strany si také rád občas zapnu, ale to hlavně když mám náladu si zanadávat jak na moderátory, tak na jejich hosty.

Kromě XTV, je pan Veselý i redaktorem ČRO a držitelem dvou literárních Cen Egona Ervína Kische. A ani v reportáži pro Newsroom 24 mne Luboš Xaver Veselý nezklamal. Kdo neviděl reportáž mezi ním a reportérkou ČT, vřele doporučuji každému. Například: https://tv.idnes.cz/domaci/newsroom-vs-xaver.V190927_123726_idnestv_krr

Pan Veselý tam současný stav zpravodajské a publicistické tvorby ČT zkritizoval tak, aby se nad tím vedení ČT skutečně pořádně zamyslelo. Protože to, co v této oblasti předvádí v posledních letech, to znamená být na hlavně straně tzv. pražské kavárny, či politické korektnosti, tak to já skutečně za korektní, tedy v překladu „správné“ považuji. Osobně bych si přál, aby zpravodajská a publicistická činnost ČT vypadla jinak, a to daleko víc vyváženěji, než jak se chová nyní. Uvítal bych tam například i nějaké takové reportáže, aby bylo vidět, že ani politici a ty „rádobyelity“, kteří jsou napojeni na tzv. „demoblog“, také nejsou žádní andílci.

Doufejme jen, že ta tvrdá kritika do kamer ČT jedním z nejproslulejších novinářů, spisovatelů a moderátorů bude první vlaštovkou k tomu, aby takový směr, jakým se v poslední době vydala ČT, bude nějakým způsobem poopraven na nějakou přijatelnější a vyváženější úroveň.

A tak si myslím že za tyto aktivity a vůbec celkově zajímavý přístup, jakým ke svým reportážím přistupuje, si pan Veselý nezaslouží jen literární ceny E.E. Kische, ale i nějaké to ocenění medailí, které se udělují například na Pražském hradě.

Libor Čermák / Blog autora