Vědci se domnívají, že toto řešení pomůže zabránit skoro 11 milionům předčasných úmrtí ročně – především těm na rakovinu a kardiovaskulární choroby. A stejně tak to podle nich příznivě ovlivní i klima naší planety. Na Mezinárodní den vegetariánství se Sputnik rozhodl zjistit, zda je masitá strava opravdu nebezpečnější než ta rostlinná.

Červené a nebezpečné

Na začátku nového tisíciletí byl hned v několika zemích zahájen průzkum, který měl za cíl zkoumat evropské stravovací návyky. Vědci v průběhu třinácti let pozorovali skoro půl milionu lidí a dospěli k závěru, že záliba v konzumaci červeného masa může vést k rakovině, ke kardiovaskulárním chorobám a k předčasné smrti. Například pravděpodobnost, že takový člověk zemře mladý, byla o čtyři procenta vyšší u těch lidí, kteří denně konzumovali více než 160 gramů masných výrobků než u těch, kteří se omezili jen na pouhých 20 gramů.

Uvádí se, že za 13 let pozorování zemřel každý sedmnáctý dobrovolník. Téměř deset procent z nich zemřelo na rakovinu, pět a půl tisíce na srdeční a cévní choroby. Vinu na tom však neměla jen jejich záliba v konzumaci červeného masa, jak podotýkají autoři studie. Lidé, kteří konzumovali mnoho masných výrobků, totiž také kouřili, trpěli obezitou a měli jiné zlozvyky, které škodily jejich zdraví.

Po několika letech se však americkým vědcům podařilo najít ideální skupinu účastníků, kteří neměli tyto zlozvyky. Jednalo se o farníky z jedné protestantské církev. Vědci v průběhu několika let pozorovali celkem 96 tisíc věřících, z nichž byla většina vegetariány. Ti ostatní sice maso jedli, ale jen velmi málo – v průměru asi 50 gramů denně.

Za dobu tohoto průzkumu z různých příčin zemřelo asi osm tisíc lidí. Přitom dva a půl tisíce z nich zemřely na srdeční a cévní choroby. Podle výpočtů však konzumenti masa umírali častěji než vegetariáni, což odhalilo souvislosti předčasné smrti s konzumací červeného masa. Pokud tedy aplikujeme získané výsledky na celou lidskou populaci, zjistíme, že asi 6,3 % předčasných úmrtí ze všech příčin a 9 % úmrtí na infarkt a mozkovou mrtvici bylo důsledkem pravidelné konzumace masa.

Zvláštnosti trávení

Škodlivý vliv červeného masa na organismus se dá vysvětlit zvláštnostmi trávení, domnívají se američtí molekulární biologové. Maso a játra obsahují cholin, lecitin a karnitin, při jejichž trávení vzniká trimethylamin-n-oxid. Právě tato látka je pravděpodobně spojena se vznikem aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob.

Pozorování 113 dobrovolníků, kteří dávali přednost různým dietám, ukázalo, že pravidelná konzumace červeného masa, jakožto jediného zdroje bílkovin, značně zvyšuje obsah trimethylamin-n-oxidu v krvi. Například v krvi dobrovolníků, kteří snídali pouze několik gramů masných výrobků denně, bylo už za měsíc této látky skoro třikrát více, než tomu bylo u vegetariánů. Poté, co se všichni účastníci výzkumu zcela vzdali červeného masa, se obsah trimethylamin-n-oxidu v organismu znatelně snížil.

Nebezpečí vzniku rakoviny

V roce 2015 Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně uznala potraviny z hovězího, skopového a vepřového masa za karcinogeny. Především se jednalo o to, že pravidelná konzumace červeného masa může vést ke vzniku rakoviny střev, tlustého střeva a konečníku. Odborníci z WHO však uváděli, že existuje i jisté spojení mezi konzumací masa a rakovinou slinivky břišní a prostaty.

Stručně řečeno – čím více masných výrobků člověk spotřebuje, tím větší je u něj riziko vzniku zhoubných nádorů. Pravděpodobnost, že lidé onemocní rakovinou střev je o 20 % vyšší u těch, kteří denně konzumují jen 76 gramů červeného a zpracovaného masa než u těch, kteří se omezují pouze na konzumaci 20 gramů. Uvádí se také, že úplné zřeknutí se masa snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny konečníku u žen až o 35 %.

Zneškodněte maso!

Jak podotýkají brazilští a američtí biologové, červené maso činí karcinogenním monosacharid, kterým je kyselina n-glykolylneuraminová (Neu5Gc). Tato látka se totiž dokáže vázat na lidské cukry a stát se součástí buněk. V důsledku toho imunitní systém identifikuje takové buňky jako cizorodé a v organismu začíná zánětlivý proces. A právě to nejspíše zvyšuje nebezpečí vzniku rakoviny.

Ve střevech však žijí zvláštní bakterie Hz136, které za pomoci fermentů dokáží uvolnit kyselinu n-glykolylneuraminovou. V tomto stavu tak daná látka není pro člověka nebezpečná: buď ji stráví mikroby nebo se vyloučí spolu s metabolickými produkty. Kdyby bylo možné dodat tyto bakterie v dostatečném množství do střev – například ve formě léčivých probiotik, bylo by možné bez obav jíst červené maso, a to v jakémkoli množství.

Zcela odmítat červené maso bychom tedy neměli. Za prvé, je v něm obsaženo mnoho užitečných látek, například vitamín B12, které se tráví lépe než jejich rostlinné analogy. Za druhé, jak dokázali australští výzkumníci, červené maso zastoupené ve středomořské dietě snižuje nebezpečí vzniku roztroušené sklerózy, což je autoimunitní onemocnění, které je charakterizováno destrukcí centrální nervové soustavy. Preventivního účinku je navíc dosaženo i díky bílkovinám, železu, draslíku, vitamínu D a vitamínům skupiny B, které červené maso obsahuje.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce