„Bankovní daň prosazujeme dlouhodobě. Můžeme prozradit, že na poslaneckém návrhu této daně již nyní pracujeme,“ prozradil Lidovkám první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Uvádí se, že daný návrh strana sama plánuje předložit Sněmovně v nejbližší době.

Je tady však jeden zádrhel. ANO a ČSSD se koaliční smlouvou zavázaly k tomu, že budou předkládat daňové zákony pouze jako společné a vládní.

„Pokud to ČSSD udělá, je to porušení smlouvy, a musíme zvážit, jestli v takové koalici chceme pokračovat. Bylo by dobré, aby si kolegové smlouvu přečetli, než něco podniknou,“ řekl Andrej Babiš.

Premiér tedy rozhodně odmítá debaty o zvláštní sazbě pro banky.

ČSSD již před dvěma lety začalo mluvit o zavádění bankovní daně a nyní se k věci opět vrací. Šéf hnutí Jan Hamáček již dříve vysvětlil, že má jít o odvod z aktiv, přičemž podle jejich velikosti by rostla sazba, od 0,05 procenta až po 0,3 procenta. To by mělo ročně udělat 14 miliard ve prospěch státní kasy. Doteď ČSSD dotyčný návrh nepředložilo. 

Jejich koaliční kolega z ANO premiér Andrej Babiš už v září letošního roku se zástupci čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit Bank, podepsal memorandum o spolupráci při vzniku státního Národního rozvojového fondu. Vláda si od něj slibuje dodatečné miliardy korun na výstavbu škol, nemocnic a silnic. Národní rozvojový fond by měl fungovat jako standardní nástroj pro zhodnocování vložených peněz a bude podléhat dohledu České národní banky.

ČSSD se nedávno vzbouřilo kvůli návrhu zákona o státním zastupitelství. Šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že jeho strana nesouhlasí s některými body zákona, což se týká především složení komise, která by měla vybírat státní zástupce. Straně se také nelíbí délka funkčního období šéfů zastupitelství.

„Pan ministr Hamáček nesouhlasí s tím zákonem o státním zastupitelství, ačkoli k němu v připomínkovém řízení jeho resort žádné výhrady neměl a bylo to bez připomínek. A je tedy zase koaliční krize na obzoru,“ oznámil člen Babišovy vlády.

Návrh tohoto zákona už dříve zkritizoval například i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo některé opoziční strany. Připomínky se nejvíce týkaly navrhovaného sedmiletého funkčního období nejvyššího státního zástupce nebo výběru vedoucích státních zástupců.

ČSSD také hrozilo odchodem z vlády, pokud prezident udělí premiérovi abolici, kvůli situaci s výměnou ministra kultury či kvůli nedostatečně velkému státnímu rozpočtu na příští rok.