O daném tématu již nejednou diskutovala různá média. V Moskvě a v Minsku navíc potvrdili, že se tato možnost projednává.
Makej však tentokrát upřesnil, že otázka ztratila na aktualitě kvůli rozvoji moderních technologií. Rovněž vyslovil své pochybnosti o tom, že rozmístění vojenských objektů napomůže k upevnění stability a bezpečnosti v regionu.
Již dříve jeho ruský protějšek Sergej Lavrov označil odmítnutí Běloruska vyjít Rusku vstříc za „nepříjemnou epizodu“. Lavrov přitom zdůraznil spojenecký ráz bilaterálních vztahů.
Většina ruských vojenských základen v zahraničí se nachází v bývalých sovětských republikách. V Bělorusku se nachází například jedinečná radiolokační stanice Volga, která je určena k detekci vzdáleného odpálení balistických raket. Velká zařízení jsou rozmístěna také v Arménii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a jiných zemích.
Podotkl také, že by se obě strany měly nyní zajímat o řešení otázek, které leží na povrchu.
Dále ministr upozornil na to, že prezidenti Ruska a Běloruska se již dříve domluvili na jubilejním setkání u příležitosti 20. výročí podepsání smlouvy Svaz Ruska a Běloruska. Lídři také stanovili vládám obou zemí úkol, a to připravit plán pro urovnání problematických otázek.
Koncem roku 2018 se Minsk a Moskva dohodly na zřízení pracovní skupiny pro urovnání sporných otázek a podporu integrace. Později se obě strany domluvily, že do poloviny příštího roku vypracují jednotné právní předpisy, a že už od roku 2021 zavedou jednotná pravidla i pro trhy ropy a plynu, průmyslové a zemědělské produkce, a také pro dopravní trh.
Osmého prosince si budou Minsk a Moskva připomínat 20. výročí podepsání smlouvy o založení Svazového státu Ruska a Běloruska. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navrhl, aby byl do tohoto data schválen program prohlubování integrace. Premiéři obou zemí dne 6. září ve městě Horki parafovali akční program pro integraci a schválili seznam 31 možných plánů na řešení.