„Denníček N“ oslovuje své čtenáře jako „milé dětičky hamburgerů“ a začíná vyprávět skutečný příběh událostí ze září 1938, „jak vás již brzy budeme učit ve školách“. Ukázalo se například, že „od fašismu nás neosvobodili zlí Rusové, oni vlastně byli ti, proti kterým jsme bojovali. Rudý neřád v čele s Stalinem a slovenští komunisté jako Husák či Šmidke“.

„Pojďme polévat jejich sochy barvou a bořit jejich památníky. Jménem Západu a Ameriky. Nevěřte špatným komunistům - osvobodil nás strýček Sam. Se strýčkem Adolfem,“ píše Blaha.

Co se vlastně stalo v Mnichově před 81 lety? Redakce Deníčku N je přesvědčena: „v Mnichově naši spojenci láskyplně převzali naše území – pro naše dobro“.

„Byli jsme ohroženi zlým komunismem. Je dobře, že naši západní spojenci nám přišli na pomoc - 30. září 1938 v Mnichově nám navždy ukázali, že se na ně můžeme spolehnout. Ano, ano, kvůli Mnichovu jsme museli vydat naše území Německu, ale o co jde? Udělali jsme to s radostí, mírumilovně a s láskou na rtech. Kamarád Adolf chtěl mít pod kontrolou naše území, tak ho dostal, no a co, vždyť my máme území dost,“ pokračuje Blaha.

A platí ta láska i dodnes: „dnes bychom hned dali Velkému bratrovi vojenské základny, kdybychom mohli - hned jak se dostaneme k moci, my dětičky Ameriky, budou zde základny a Američané si tam budou moci dělat co budou chtít. U nás v Deníčku N se nemůžeme dočkat.“

Co Deníček N odpoví na to, že Československo na jednání o jeho osudu nezavolali? „Nezavolali nás tam, ale my se nezlobíme. Co bychom tam dělali? Vždyť se setkali naši spojenci, kterým jsme důvěřovali. K čemu by jim byl náš názor,“ píše Blaha a dodává: „Oni nás uchrání ještě před námi samými. Ach, ta slastná svoboda.“

Dále se vrací k migrační politice současného Německa a uvádí: „to je taková pěkná mnichovská tradice v Evropě - velmoci se dohodnou a my posloucháme“.

Jakou roli v tom hraje Sovětský svaz? „Ti Rusové by jen bojovali a padali za nás při našem osvobozování, ale Britové a Francouzi, ti fašisty vyřešili chytře, mírově - prostě předali naše území, které jim ani nepatřilo,“ vysvětluje Blaha.

„A pak Rusové vyhráli válku a vyhnali Němce. No chápete, blázni, namísto toho, aby předali naše území Hitlerovi, oni za nás bojovali - zničme jejich památníky, odstraňme všechny špatné Koněvy, postavme si tu sochu Chamberleina a Daladiera, oni byli naši spasitelé, oni jsou mementem, že ze Západu vždy přichází svoboda.“

V postskriptu poslanec uvádí, že to byla vize „liberálních dětí Ameriky“ a „každý normální člověk ví, že ten, kdo zradil jednou, zradí znovu“.

Mnichovská dohoda

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler – podepsali mnichovskou dohodu dne 29. září 1938.

Dohoda vznikla bez účasti československých zástupců, ale odsouhlasila postoupení části československého území Německu. Z počátku byla vydávána za akt zajišťující Evropě mír, ve skutečnosti však znamenala faktický počátek druhé světové války.