Německé ministerstvo vnitra minulou neděli informovalo o tom, že zintenzivní namátkové kontroly osob v blízkosti všech svých hranic, a to s cílem zlepšit boj v rámci tzv. sekundární migrace. V podstatě jde o situaci, kdy migranti ze zemí mimo Evropskou unii cestují z jedné země EU do druhé.

„Kromě dalšího nařízení hraničních kontrol na hranicích s Rakouskem jsem spolkové policii uložil zintenzivnění skrytých pátrání na všech ostatních německých vnitřních hranicích. Máme na zřeteli všechny hranice naší země,“ informoval německý ministr Horst Seehofer na Twitteru.

Poslanec Zdeněk Ondráček se však v souvislostí s danou zprávou zamyslel nad tím, jak to bude s Českou republikou. 

„My přeci můžeme být, ústy pana ministra, v klidu, u nás žádní migranti nejsou a k nám nikdo ani nechce. Věříte mu to? Já, když jdu večer centrem Prahy, tak mu to rozhodně nevěřím!“ uvedl.

Politik si také myslí, že by bylo férovější sdělit, že k českým státním hranicím stejně není koho poslat, a proto spoléháme, že to za nás Němci vyřeší. „Jenže ti si budou hlídat jen vstup, výjezd jim je ukradený!!“ dodal Ondráček.

Migrační krize a Německo

Německo se stalo jednou ze zemí, kterou nejvíce postihla migrační krize v Evropě. Ta vypukla v roce 2015, kdy se do Evropy řítil obrovský příliv lidí, kteří prchali před ozbrojenými konflikty na Blízkém východě a v severní Africe.

Německo má v současné době největší podíl migrantů na celkové populaci mezi státy EU – podle průzkumu světové populace se jedná až o 12 procent.

Bývalý šéf Spolkové zpravodajské služby Dr. August Hanning obviňuje Merkelovou z „masivního bezpečnostního ohrožení“ země. Hanning, který v letech 1998-2005 dohlížel na zahraniční zpravodajskou agenturu, řekl, že Merkelová vykazuje politickou slabost, když na své vlastní posouzení osudového rozhodnutí dala protichůdné odpovědi. V určitém okamžiku tvrdila, že to nebyla chyba, zatímco jindy slíbila, že se to už nikdy nestane.

Otevřené hranice podle Angely Merkelové

Berlínská politika otevřených dveří, v jejímž důsledku zaplavily zemi statisíce lidí z Blízkého východu a severní Afriky, vyvolala kritiku ze strany těch, kteří tvrdí, že bezpečnostní situace v zemi se kvůli přílivu migrantů zhoršila.

V roce 2015 německá kancléřka Angela Merkelová jednostranně pozastavila běžné hraniční kontroly, aby otevřela hranice obrovskému proudu lidí prchajících před konfliktem a hledajících lepší život.

Příliv byl na historickém vrcholu v létě 2015, kdy Německo přijalo za jeden rok téměř 1,5 milionu migrantů.

Důsledky z toho vyplývající vedly k tvrdým politickým neshodám uvnitř německé vlády a k prudkému nárůstu podpory pravicových stran, takových, jako je Alternativa pro Německo (AFD).

Německo jako největší evropský příjemce migrantů bylo svědkem prudkého nárůstu útoků nožem na svých ulicích, často s účastí nových imigrantů. Jeden z těchto útoků, údajně spáchaný loni syrskými a iráckými žadateli o azyl ve městě Saská Kamenice, vyvolal masové mítinky proti kancléřce a její migrační politice.

Problém migrace v Česku

I v Česku se problém migrace objevuje. Například v červnu jeden uprchlík z africké země znásilnil na Litoměřicku šestnáctiletou dívku. Konkrétně jde o případ, kdy trestaný Afričan, který neměl v Německu nárok na azyl, se dostal do Česka. Pravidelně se však v mediích objevují zprávy o tom, jak se v kamionech a jiných autech do naší země nelegálně dostávají uprchlíci z Afghánistánu či jiných států. 

Dříve česká vláda nařídila finanční pomoc zemím s uprchlíky. Ministerstvo vnitra tak v rámci programu Pomoc na místě odvedlo celkem 62 milionů, z nichž 57 milionů šlo na prevenci nelegální migrace a na ochranu uprchlíků do Libye, Nigeru a Jordánska. Do Mauritánie zamíří zbylých pět milionů, a to v rámci humanitárního programu Medevac.