Uvádí se, že český premiér dostal celkem dvakrát pokutu ve výši 200 tisíc korun, a to od městského úřadu Černošice, pod který dle svého bydliště patří. Tamní právníci si stáli za tím, že porušuje zákon proto, že jako vrcholový politik vlastní celostátní média.

Nadřízený úřad zpočátku rozhodnutí daného městského úřadu zrušil a znovu nařídil jeho projednání. Nestalo se však nic závratného, jelikož dne 5. srpna město rozhodlo o věci prakticky stejně. Premiérovi tak byla opět udělena pokuta 200 000 Kč. To se však nelíbilo odvolacímu orgánu, který řízení rovnou definitivně zastavil.

Skončení obou kauz proti Babišovi

Vypadá to tedy, že Babiš v průběhu několika týdnů docílil skončení obou kauz, které vůči němu úřady vedly.

​Přesně před měsícem, dne 30. srpna, Městské státní zastupitelství v Praze pravomocně zastavilo jeho trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. A jen o necelý měsíc později došlo ke stejnému závěru i ve věci správního řízení.

„Krajský úřad rozhodl 26. září, tedy ve čtvrtek, a to řízení zastavil, protože se přestupek nestal,“ prozradil médiím Knotek.

Ten dále k věci dodal, že nebylo prokázáno, že by premiér ovládal mediální společnosti spadající pod holding Agrofert. Sám Babiš totiž v únoru roku 2017 holding Agrofert, pod něhož tyto firmy spadají, uložil do svěřenského fondu. Tím podle svých slov dostál povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů.

Knotek také doplnil, že k takovému rozhodnutí mimo jiné přispělo i to, že Černošice nerespektovaly dřívější pokyny nadřízeného středočeského úřadu a použily jen lehce modifikované odůvodnění.

„Použili trošku jiné odůvodnění, ale de facto použili stejné rozhodnutí, a to odůvodnění jen lehce modifikovali, a krajský úřad už teď rozhodl sám. Jedním z těch důvodů je, že Černošice neuposlechly jeho pokyn a jeho právní názor a opakovaly svou rétoriku,“ vysvětlil advokát.

​Knotek si rovněž stojí za tím, že je nutné případné ovládání posuzovat dle zákona o obchodních korporacích. A podle toho se premiér prý přestupku nedopustil.

„Neovládá společnosti provozující rozhlasové či televizní vysílání či vydávající periodický tisk. Naopak krajský úřad de facto v tom, že převedl akcie společnosti Agrofert do svěřeneckých fondů, vidí, že tím můj klient vyhověl zákonu,“ uvedl.

Babišův advokát o tomto rozhodnutí hovoří jako o vítězství zdravého rozumu. „Já jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo, že skutečně zvítězil zdravý rozum. I když zákonodárci nějakým způsobem stanoví povinnost, tak není možné ji potom ex post měnit, podle toho, jaká je zrovna nálada ve společnosti,“ uzavřel věc Knotek.

Kauza možného střetu zájmů

Celou věc iniciovala česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TI), která v srpnu roku 2018 podala na Černošickou radnici oznámení. To se týkalo právě podezření o Babišově možném střetu zájmů. TI si v něm stála za tím, že Babiš i po převedení holdingu Agrofert do svěřenského fondu dále ovládá některá média.

Konkrétně se jednalo o společnost Londa, která provozujw rádia Impuls či RockZone, společnost Mafra, vydávající deníky MF Dnes, Lidové Noviny, Metro a 5plus2 a jejich internetové zpravodajské servery. Do dané skupiny spadá i televizní stanice Óčko. TI argumentovala tím, že má premiér na daná média vliv proto, že je tzv. beneficientem.

Úřad dal nejprve za pravdu TI a Babišovi udělil dvou set tisícovou pokutu. To však premiér odmítal a rozhodl se odvolat. Poté případ řešil Středočeský krajský úřad v čele s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou, který věc vrátil Černošicím. Černošice ale na začátku srpna rozhodly prakticky totožně, a tak Krajský úřad koncem září celou věc definitivně zamítl.

Kauza Čapí hnízdo

Český premiér Andrej Babiš, který byl v říjnu 2017 obviněn z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, dlouhodobě odmítal, že by na vytváření farmy bylo něco nezákonného. Premiérovi hrozilo až deset let vězení. Kromě jeho samotného čelila stíhání i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál. Původně v kauze mezi stíhanými figurovali i první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a další tři lidé. Loni v květnu však státní zástupce vyhověl jejich stížnosti a obvinění zrušil.