Kandidatura španělského ministra zahraničí byla odsouhlasena lídry EU místo Mogheriniové, jejíž pravomoci vyprší koncem října. Borrel ale musí ještě získat schválení Europarlamentu, pohovor s ním se má konat v říjnu.

„Současné geopolitické konflikty se neodehrávají většinou v zákopech na bojišti, ale převážně v kybernetickém prostoru a dalších sférách, počínaje obchodem, ekonomickou, peněžní a úvěrovou politikou, a konče přístupem k surovinovým zdrojům. Jako zbraň se již nepoužívají bodáky, ale kybernetické a hybridní útoky, sankce, cla, devalvace měn a nucené předání technologií,“ praví se v písemných odpovědích kandidáta na otázky Europarlamentu.

Politik přitom neupřesnil, které konkrétní sankce má na mysli, a jestli jeho vlastní definice zahrnuje evropská omezovací opatření.

Nástupce Mogheriniové má za to, že „dnes je životně důležité použití všech nástrojů EU, zejména pák, jež poskytuje řada našich vnitřních politických procedur, chceme-li se stát hráči v světové politice, a nejen poplatníky“.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím řekl, že EU, která se zapojila do geopolitické hry, vybudovala hráz, „když v roce 2014 vyprovokovala ukrajinskou krizi pokusem postavit naše sousedy před umělou volbu mezi Ruskem a EU“. Následky v podobě nelegitimních jednostranných sankcí EU způsobily velkou škodu dvoustranným vztahům s RF, poznamenal Gruško.

Vztahy mezi Ruskem a západními státy se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a kolem Krymu, který se znovu připojil k Rusku po referendu na poloostrově. Západ obvinil Rusko z vměšování a zavedl proti němu sankce. Moskva podnikla odvetná opatření, zahájila nahrazení importu a nejednou prohlásila, že mluvit s ní řečí sankcí je kontraproduktivní. Rusko také učinilo nejedno prohlášení o tom, že není stranou ukrajinského konfliktu a subjektem Minských dohod o urovnání. V poslední době znějí v zemích EU stále častější hlasy o nutnosti zrušení protiruských sankcí.