Případ č. 1 aneb Pacient si zavolal záchranku, aby jej vyrvala ze spárů „marťanů“

Libor Hlaváček, záchranář: Bylo to v době, kdy nebyly mobily. Situaci v dobré víře vyhrotila dispečerka záchranné služby. Spěchali jsme k pacientovi. Již jsme věděli o jeho obavě, že má strach z únosu marťany. Nikoho neohrožoval, ani sebe. Působil ale vyděšeně. Nechal si říct, aby nastoupil do sanitky. Můj kolega tehdy dělal záchranáře, a protože studoval na lékaře, snažil se o důkladnou anamnézu pacienta, což způsobilo určité zdržení. Dispečerce se zdálo, že jsme na Hlaváku už dlouho a nikam se nehýbeme. Nebyly mobily, proto zavolala do sanitky vysílačkou, jak jsme na tom. Zmáčkli jsme hlasitý příjem a dispečerka zahlásila: „Tak co, neunesli vás marťani?“ Na to se ozvala rána, jak pacient v hrůze vykopl dveře a dal se na útěk. Museli jsme jej nahánět po celém areálu nádraží. Skončilo to dobře. Nakonec jsme jej uklidnili. V Bohnicích se o něj dobře postarali. Je to příhoda stará asi patnáct let. K psychiatrickým pacientům jsme tehdy vyjížděli jedenkrát týdně. A dnes? Zasahujeme u takovýchto pacientů někdy až 3krát za službu. Dnes je hodně lidí s depresemi. Asi příznak doby. Marťani jsou v tom asi nevinně.

Pár bizarních výzev, které dispečink posílá posádkám:

„Údajně na něj padají pavouci, zatloukají mu hřebíky do očí.“

„Má v bytě rušičky, od roku 2014 nespala. V bytě má kočičku, co vypadá jako koala.“

„Palpitace (bušení srdce), nemůže spát, celou noc se učili.“

Případ č. 2 aneb Věděli jste, že i penis si můžete zlomit? Neváhejte a volejte rychlou

Abych vám řekl pravdu, je to pojem, ona fraktura pyje, který se často nesprávně používá. Při divočejším skotačení tato situace může nastat. Nejedná se však o žádnou zlomeninu, protože v penisu, možná to někoho překvapí, žádná kost není, která by se mohla zlomit. Když muž při plné erekci například spadne na ztopořený pohlavní úd, tak se stane, že může mít subjektivní pocit fraktury penisu. Topořivá tělesa jednoduše prasknou, krev se z nich vyleje a vytvoří se hematom a klient krvácí z močové trubice. Rozhodně je to důvod zavolat nás, tzn. záchrannou službu. Obvykle pak v nemocnici následuje podrobné urologické vyšetření.

Případ č. 3 aneb jak si ustelete tak si lehnete. Hlavně si nenechte postelí vyrazit oko z hlavy

Tento případ jsme sice neřešili v mé posádce, ale mí kolegové. Co se stalo: pán při montáži palandy asi podcenil váhu a rozměry tohoto nábytku. Postel se na něj zřítila. Úrazy tohoto typu se stávají jako z udělání na konci pracovní činnosti. Člověk už není soustředěn. Pán ztratil koncentraci, postel na něj padla tak nešťastně, že mu vyloupla oko z očnice. Muž utrpěl devastující ránu v obličeji, následkem čehož oko vyhřezlo. Chirurgický úkon vynětí oka např. při retinoblastomu se nazývá enokluace. Zde si to člověk nešťastnou shodou okolností způsobil sám. Jinak my velice často řešíme úrazy hlavy. Dost často je způsobí dnes tolik populární jízda na elektrokoloběžkách a jiných odrážedlech. Jinak pro vaši zajímavost: úrazy hlavy jsou také typické pro války. Tam taky řeší dost často traumata hlavy a rukou.

Pár bizarních výzev, které dispečink posílá posádkám:

„Bolest břicha, prý se přejedl.“ 

„Bolest břicha po konzumaci chilli papriček“

„Volá Hitlerovi a papežovi, ale nemá mobil.“

Případ č. 4 aneb Pozor na péra v matracích, pánové. O rodinné stříbro přijdete natotata

Pane redaktore, je mi jasné, že jste asi hodně četl o tom, jak péra z matrace někomu skřípnou mužské pohlavní žlázy. Asi vás zklamu, ale za třicet let jsem v praxi toto zranění neviděl. Je to možná zvláštní, ale nikdy jsem nebyl u zranění testes (varlat). To bych už spíše za „úraz“ považoval to, co si prý někteří pánové sami způsobují v rámci chtěného chirurgického zákroku, aby si moli užívat sex „rekreačně“. Mám na mysli vasektomii („pánskou antikoncepci“). Asi takhle bych to formuloval. Ale jinak se dá souhlasit s tím, že mužova varlata jsou rodinným stříbrem a každý hrdý majitel by si měl těchto rodinných klenotů vážit a chovat se k nim nadmíru slušně. Takováto kuriozní zranění jsou většinou tak choulostivá, že si lidé na specializovaná pracoviště dojdou jakkoli po svých, než aby to probírali se saniťáky, jak nám lidé nesprávně říkají. Na záchrance pracují zdravotničtí záchranáři s vysokou školou.

Případ č. 5 aneb Strhnutý strup na varixu může váš byt změnit v tratoliště krve jako po násobné vraždě

Pár bizarních výzev, které dispečink posílá posádkám:

„Bezvědomí? Muž v kontejneru na textil – nehýbe se.“

„Vyhazuje věci z okna a blbě kouká.“

„Arytmie, THC (marihuana) v cukroví.“

Tohle je teda osobitá lapálie. Když si zejména starší člověk např. strhne strup na křečové žíle nebo si prostě poraní varix (vystouplou žílu na dolní končetině), dojde k poranění velice tenoulinké tkáně/žíly, což je provázeno krvácením. Protože lidé nerozlišují tepenné od žilního krvácení, většinou si myslí, že vykrvácí. V dobré víře vezmou škrtidlo a zavážou si stehno. Protože se jedná o žilní krvácení, naopak tímto zásahem zvýší tlak a krev vytéká ještě více. Krvácení se zvětší. Pacient pak začne panikařit, lítá z jednoho pokoje do druhého, přivolává pomoc. Byt pak vypadá, že potřebuje kompletně vymalovat poté, co byl skoro celý „vybílen narudo“. Vypadá to v takovém příbytku doslova, jako kdyby tam byl spáchán nějaký kriminální čin. Přitom stačí tak málo, stisknout místo poranění a 5–10 minut podržet. Ve většině případů se krvácení spontánně samo zastaví. A pokud ne, pak je namístě volat rychlou.

Případ č. 6 aneb Každý dobrý skutek po zásluze potrestán

Mladý brigádník prořezával na sídlišti živý plot; kolemjdoucí babička poprosila, zda by jí neuřízl kus větve před oknem v prvním patře. Neprozradila však, že keř, mající být ořezán, byl prorostlý do plotu. Křovinořez na něj narazil. Odpor způsobil, že se kluk křovinořezem poranil v paži. K žádnému tepennému krvácení nedošlo. Je to příběh o tom, jak pro dobrotu mladík k velké tržné ráně přišel…

Jinak tepenné krvácení je velmi nebezpečné. Pán trhal meruňky, spadnul ze žebříku a spadl přímo na plot. Vidíte, opět plot. Upadl na ostré konce plotu. Tržná rána na ruce byla v tomto případě provázena tepenným krvácením. Dotyční kolem pána byli v obraze: použili tlakový obvaz na ránu. Ta byla zaškrcena, pán to přežil. Nemít ovšem doma rodinu, která věděla, co má dělat, pán by možná nepřežil. My na zaškrcování ran používáme tzv. turniket, což je pomůcka, kterou se zaškrcují končetiny při tepenném krvácení tak, aby vyvíjený tlak byl opravdu akorát. Při neošetření tepenného krvácení může člověk umřít za pár minut. Tato příhoda měla pro mě smutný konec. Druhý den přišel na stanoviště syn pacienta a přinesl nám jako poděkování přepravku s meruňkami. Bohužel ten den jsem už nebyl v práci, takže mou odměnu zkonzumovali mí kolegové.

Poučení:

„Lidé, dávejte na sebe pozor!“

„Většinu případů se snažím z paměti vytěsnit. Je to obranná reakce. Snažím se na každý výjezd zapomenout co nejrychleji. Jedná se občas o smutné osudy lidí. Jinak bych tuto práci nemohl dělat. Dělám ji už skoro

30 let…“

(Libor Hlaváček, zdravotnický záchranář)

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce