Na začátku svého projevu uvedl obecnou poznámku k avizovanému tématu.

„Je velmi smutný fakt, že toto téma, tedy hlavně povinnost bránit vlast, je dlouhodobě tabu. Politici si prostě nedovolí rozzlobit mládež tím, že by jim připomněli brannou povinnost,“ prohlásil politik.

Dále připomněl, že armáda České republiky by chtěla do roku 2026 navýšit počet vojáků v celé zemi až na 30 000. Dodal, že nyní jich je kolem 21 000.

Poté přišla řada na klíčový bod, tedy na problém, který vyvolává u poslance nespokojenost.

„Hranice naší republiky je dlouhá 2290 km. Asi tušíte, kam mířím – pokud bychom chtěli jen ohlídat hranici, tak dnes nám nevychází ani dostatečný počet vojáků na ochranu našich hranic třeba v případě velké a náhlé migrační krize. Máme půl vojáka na sto ekonomicky činných obyvatel, zatímco běžně je počet příslušníků armády takový, že připadá jeden voják na sto ekonomicky činných obyvatel. Naše armáda by tedy měla být jednou taková, jakou dnes máme, ale chybí dostatek vhodných lidských zdrojů,“ zdůraznil lídr SPD.

Česku by ve vážné bezpečnostní krizi chybělo téměř vše

Pokud by podle jeho slov došlo k situaci, kdy by Česká republika čelila vážné bezpečnostní krizi, tak se zdá, že by jí chybělo téměř vše.

„Nemáme připravené lidské ani materiální zálohy. Minulost, ať už rok 1939 nebo 1968 navíc ukazují, že plně spoléhat na zajištění bezpečnosti prostřednictvím spojenců je naivní a může znamenat hořké vystřízlivění,“ neskrývá svou nespokojenost Okamura.

Lídr SPD rovněž poukazuje na to, že panuje úmyslně falešný mýtus, že země velikosti České republiky nemá jinou možnost než plně spoléhat na spojenecké závazky.

Okamura vyjádřil názor, že spojence najde pouze ten národ, který prokáže vlastní odhodlání hájit svoji svobodu a suverenitu. Pak uvádí příklad zemí, které nemají žádnou jinou volbu než spoléhat samy na sebe.

„Klasickou ukázkou je desetimilionový Izrael obklopený fanatickými, zákeřnými a brutálními nepřáteli. Izrael nikdy nepřestal tvrdě hájit své zájmy. Historie ho tvrdě poučila, že musí především spoléhat sám na sebe. Jako druhý příklad chci zmínit Švýcarsko. Země uprostřed míru důsledně a s respektem udržuje mimořádně efektivní systém mobilizačního rozvinutí obraných sil. Tato bohatá země ví, že musí své bohatství bránit, a to schopností mobilizovat doslova každého Švýcara k obraně země. Před systémem a odhodláním Švýcarů couvnul i Hitler během druhé světové války,“ argumentoval své stanovisko Okamura.

Je třeba začít vychovávat z občanů vlastence

Následně lídr SPD popisuje, jaké ambice by měla mít Česká republika, pokud nechce přijít o svůj nezávislý statut.

„Porazit jde armády, ale nejde porazit národ, který se nevzdá. Je základním právem svobodného občana bránit svou zem. Opakuji, především právem. Pokud ho tohoto práva zbavíte, stává se ze svobodného občana otrok. Stojíme před zásadní politickou otázkou. Má česká politika ambici definovat vlastní zájem na obraně země jako zásadní znak nezávislosti, nebo se této schopnosti vzdáváme a zbavujeme. Pokud se jí zbavujeme, činíme tak ze své lenosti, hlouposti, neodpovědnosti, anebo je to záměr spojený s postupující ztrátou politické nezávislosti naší země?“ ptá se Okamura.

Poté vyzdvihl hlavní úkol, který je spojen se zajištěním bezpečnosti země.

„Pokud se rozhodneme situaci změnit, je třeba v prvé řadě začít vychovávat z občanů vlastence a ve druhé řadě je třeba dát jim možnost připravit se ke skutečně účinné obraně země. Obraně založené, a to podtrhuji, na finančním rámci, který musí vycházet z ekonomických možností naší země a z odpovědného posouzení rizik,“ prohlásil poslance.

Na závěr svého vystoupení politik přišel se strategií, jak dosáhnout zmíněných úkolů. Podle jeho slov je potřeba znovu zavést evidenci mladých mužů a umožnit přípravu širších lidských i materiálních záloh pro armádu. 

Důstojníci nebo pěšáci?

Na začátku srpna jsme psali o tom, že je v české armádě málo vojáků v základních funkcích. Důstojníků je však o 1250 více, než by armáda potřebovala. Z toho důvodu vzniká na generálním štábu řád, který pomůže tento poměr změnit.

Mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová vyjádřila názor, že by ke změně mělo dojít hlavně přirozeným odchodem starších důstojníků do důchodu a aktivním náborem mladých vojáků do nejnižších funkcí.

V nově vznikajících jednotkách by také mělo vzniknout mnohem méně důstojnických míst, než bylo dříve zvykem.

Celkem 6250 důstojníků je dnes v armádě, ve Vojenské policii a Vojenském zpravodajství, z toho je 31 generálů a více než 2100 vyšších důstojníků. Nejlepší by bylo, kdyby česká armáda měla jen pět tisíc důstojníků.

Podle Koncepce výstavby Armády ČR by měl být poměr mezi mužstvem a důstojníky vyvážený, stejně jako v jiných armádách NATO, kde je polovina vojska mužstvo a poddůstojníci, 30 procent tvoří praporčíci a 20 procent důstojníci.

Redukovat se budou důstojníci postupně, ale například Velitelství výcviku, které je součástí Vojenské akademie ve Vyškově, kde probíhají tříměsíční kurzy základní přípravy vojáků a začínají zde všichni rekruti, se dočká od 1. ledna 2020 radikální změny.