Pan prezident Miloš Zeman oznámil, že se nebude účastnit veřejných akcí k 30. výročí Sametové revoluce. Pokud by ty oslavy pořádal jen někdo napojený na pražskou kavárnu, tak bych se neúčastnil ani já.

Naprosto chápu pana prezidenta, že se nebude účastnit veřejných oslav výročí 17. listopadu. Já asi také ne. A důvody? Naprosto jednoduché.

Dříve jsem se velice rád účastnil nejrůznějších vzpomínek na 17. listopad 1989. Například před deseti lety jsem se účastnil pochodu kopírující trasu demonstrantů z Albertova přes Vyšehrad na Národní třídu. A veřejných oslav k výročí 17. listopadu jsem se účastnil i v roce 2015, a to na Albertově, když tam mluvil právě pan prezident Miloš Zeman. Jenže pak tyto veřejné oslavy už přestaly být tím, co připomínalo atmosféru Sametové revoluce.

Co to byla sametová revoluce? To byla jednak snaha o zrušení jediné politické státní pravdy (tehdejší politické korektnosti), kdy si lidé přestaly bát říkat veřejně i takové názory, za které se před tím i zavíralo do vězení. A hlavně to byla opravdová sounáležitost mezi lidmi, kdy jak na Václavském náměstí, tak na Letenské pláni i jinde vedle sebe stáli lidé například zcela rozdílných politických názorů, a to aniž by kvůli tomu do sebe nějak začali šít.

Ale to, co vidíme při podobných oslavách v posledních letech, je naopak pravým opakem toho, co se dělo o sametové revoluci. Oslavy si přisvojili stoupenci pražské kavárny a tzv. liberální demokracie, a ti tam bohužel uznávají jen sami sebe a jen jejich politický názor. A jiný politický názor je pro ně důvodem k pohoršování. To jsme pak svědky toho, že se květiny státníků jiných politických názorů hážou do koše, na prezidenta nebo předsedu vlády se píská nebo dokonce hážou vajíčka a další nechutnosti, které mají k demokracii a k respektu jiných politických názorů opravdu daleko.

To jsem si nevymyslel, takovýmto podivným způsobem někteří skutečně výročí 17. listopadu v posledních letech „slavili“! A k takovému způsobu slavení mám vyloženě odpor, protože si to protiřečí s tím, jaké byly skutečné ideály sametové revoluce. Jako ideální způsob oslavy takovéhoto výročí bych viděl úplně něco jiného. Například kdyby si alespoň na ten výroční den všichni ti příznivci a voliči ANO, ČSSD, ODS, TOP 09, STAN, SPD, KDU-ČSL, Pirátů, Drahoše i Zemana a dalších vzali za symbolicky společně za ruce, zapomněli tak na vzájemné půtky a hašteření a společně zavzpomínali na to období, kdy se za nesprávné (cizím slovem nekorektní) politické názory přestalo lidi trestat a místo toho nastoupila svoboda a demokracie.

To by byla oslava, jaká by výročí sametové revoluce skutečně slušela a patřila. Ale to, co mnozí předvádí o těchto výročí v poslední době, tak se vůbec nedivím, že to mne nebo pana prezidenta od těchto oslav odrazuje.

Libor Čermák/ Blog autora