Omezení byla způsobena vyhýbáním se sankcí vůči Sýrii s cílem usnadnit dodávku paliva ruským ozbrojeným silám, které působí na Blízkém východě. Moskva považuje nové sankce za absolutně nepřijatelné.

Jak sdělil novinářům ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Veršinin, navazují tyto kroky na starou americkou politiku, „která je založena na jednostranných sankcích, které my považujeme za zcela nepřijatelné“. Sankce uvalené Spojenými státy se týkají třech občanů Ruské federace, kteří pracují pro společnost Sovfracht.

Protiruské sankce

Na konci června EU oficiálně prodloužila ekonomické sankce proti Rusku. Platnost končí 31. ledna 2020. Vedení EU podpořilo toto rozhodnutí jednohlasně a Evropská rada ho vydala v písemné formě. Protiopatření se týkají finanční, energetické a obranné oblasti ruského hospodářství a zároveň produkce dvojího využití.

K tématu sankcí evropských států se vyjádřil v srpnu tohoto roku i Daniel Růžička, manažer české firmy Mikenopa. Ta poskytuje v Rusku moderní technologie a související služby v hotelech a obchodních centrech. Uvedl, že sankce Evropské unie Rusku paradoxně pomohly tím, že se země začala zaměřovat na vlastní výrobu a snižovat svou závislost na dovozu. I když podle něj ruská ekonomika cítí následky sankcí, pokračuje v rozvoji své nezávislosti.

Tlačení „do náruče konkurence“

„Po rozpadu SSSR došlo k privatizacím a k úpadku místní produkce a nejsnazším podnikáním bylo něco levně nakoupit a draze prodat. V tom by Rusko pokračovalo dál, nebýt embarga… Dnes je čím dál tím víc soběstačné, co se týká potravin – stát poskytuje podporu zemědělství,“ řekl.

Sám Růžička nepovažuje pokračování v sankčním nátlaku na Rusko za politiku, která je v zájmu států EU, včetně České republiky. Podle něj je země tímto způsobem země tlačena „do náruče konkurence“, tedy Číny nebo Turecka. Dále upozorňuje, že západoevropské země navzdory sankcím nepolevují v obchodu s ruskými partnery, protože „nespojují tolik politiku s byznysem“.

Zhoršení vztahů se západními zeměmi

Vzájemné vztahy  Ruska a západních zemí se zhoršily v souvislosti se situací na Ukrajině a kolem Krymu, který se spojil s Ruskem po referendu na poloostrově. Západ obvinil RF ze zasahování a zavedl proti němu sankce, Moskva přijala opatření, zaměřila se na  nahrazování dovozu a nejednou prohlásila, že hovořit s ní jazykem sankcí je kontraproduktivní. Rusko opakovaně zdůrazňovalo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a subjektem Minských dohod o urovnání.