„Oba prezidenti projednali nejlepší způsoby, jak zesílit spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti a energetiky,“ uvádí se ve zprávě.
Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně. Podle plánu má být dostavěn v roce 2019. Povede z Ruska do SRN po dně Baltského moře přes územní vody nebo výlučné ekonomické zóny Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Společnosti Nord Stream 2 AG zbývá jen dostat povolení k výstavbě od Dánska.
Proti tomuto projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává, že přijde o zisky z tranzitu ruského plynu, řada evropských zemí včetně Polska, Lotyšska a Litvy, a také USA, které chtějí prodávat v Evropě svůj zkapalněný zemní plyn. Přitom oficiálně je jako cíl uváděna energetická bezpečnost. Mj. nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už prohlásila, že Nord Stream 2 hrozí příliš velkou závislostí EU na ruských energetických zdrojích. Moskva nejednou prohlásila, že projekt je naprosto komerční a konkurenceschopný.
Člen Rady federace RF Vladimir Džabarov v rozhovoru s RT okomentoval slova prezidentů USA a Polska Donalda Trumpa a Andrzeje Dudy o vytváření překážek proti výstavbě plynovodu podle projektu Nord Stream 2.
Podle senátorových slov tyto země nemohou zabránit realizaci projektu, ale může se jim podařit zbrzdit výstavbu plynovodu.
„Myslím si však, že západní Evropa se s tím nesmíří. Zvláště Německo, které má zájem o ruský plyn,“ prohlásil Džabarov.
Vyjádřil také názor, že Varšava pouze opakuje slova amerického „staršího bratra“ a nemá vlastní politiku.
Český prezident Miloš Zeman koncem května se ohradil proti americké snaze zabránit realizaci plynovodu Nord Stream a prohlásil, že projekt je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.