Ředitelka oboru poskytla Sputniku písemný komentář o turismu mezi Českem a Ruskem, o metodách řešení přelidnění kvůli turistům v hlavní sezóně a promluvila také o hlavních trendech v oboru.

Sputnik: Jaké jsou cíle Vaší cesty do Ruska a co si myslíte o Petrohradu?

JUDr. Renata Králová: Moje cesta souvisela s plněním povinností spojených s členstvím ČR v UNWTO. ČR je aktivním členem organizace. Mimochodem v roce 2018 Praha pořádala setkání regionální Komise pro Evropu UNWTO. A pokud jde o Petrohrad, navštívila jsem ho poprvé. Považuji jej za jedno z nejkrásnějších měst světa, které má mnoho co nabídnout, ať už jde o historii či kulturu – nádherná Ermitáž, Petrodvorec, Petropavlovská pevnost, křižník Aurora atd. Turisté rozhodně ocení pohostinnost, čistotu a bezpečnost města.

​Mohla byste, prosím, popsat specifické rysy turistického ruchu z Česka do Ruska a naopak?

Co se týče výjezdu českých občanů do Ruska, tak mezi hlavní motivace bude patřit zejména kulturně-poznávací cestovní ruch (poznávání kulturně-historických hmotných i nehmotných památek), MICE (účast na veletrzích, konferencích, obchodních jednání), tak i aktivní turismus (objevování přírodních atraktivit a přírodních památek). V oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu lze zmínit i gastronomii.

Další významnou motivací je i sportovní cestovní ruch, respektive sportovní diváctví spojené s účastí českých sportovců na sportovních akcích pořádaných v Rusku (např. zimní olympiáda). Ruští turisté do České republiky obecně přijíždí za rekreací, poznáním, převažuje kulturní turismus spojený s návštěvou měst a kulturních památek. Také výrazně preferují lázeňské pobyty. Mezi nejoblíbenějšími destinacemi figurují Karlovy Vary, Praha, Mariánské lázně. Ruští turisté stále více vyhledávají i přírodní atraktivity. Rádi rovněž vyzkouší českou gastronomii. V obecné míře platí, že ruští turisté tráví v České republice nejvíce času v porovnání s turisty z ostatních zdrojových zemí.

​V médiích se hovoří o turistickém kolapsu v Praze, Českém Krumlově a dalších oblíbených turistických lokalitách. Jak hodláte tento problém řešit?

Ráda bych upřesnila, že v ČR existuje několik destinací s vysokou koncentrací návštěvníků, jedná se však často o vysokou koncentraci v omezeném časovém úseku. Vnímáme to jako potenciální problém a chceme ho řešit, a to ještě před tím, než ten Vámi zmiňovaný kolaps nastane. Ale situace je rozdílná v každé destinaci, např. Praha jako taková by vzhledem ke své velikosti neměla problém s vyšším počtem návštěvníků, ale situaci komplikuje fakt, že řada návštěvníků se po většinu pobytu zdržuje převážně v historickém centru Prahy. Z centrální úrovně pomáháme podpořit rozprostření návštěvnosti v čase i prostoru (mimo turisticky citlivá území). Můžeme zmínit např. změnu propagace ČR, kdy po dohodě s danými destinacemi, již nejsou propagována ta nejvíce zasažená území.

Z pohledu návštěvnosti v Praze existuje jiný problém, a to je spíše vytlačování rezidentů z historického centra do okolních částí Prahy nebo i mimo Prahu a přenechání uvolněných bytů pro potřeby cestovního ruchu. To má silné negativní dopady na růst cen bytů a nájmů, ale i na nedostatek volných bytů k bydlení. Toto se aktuálně snažíme ve spolupráci s hlavním městem změnit. Český Krumlov se rozhodl těžko únosnou situaci ohledně zájezdových autobusů řešit poměrně razantně novou „cenovou politikou“. Je však dobře, že se destinace zamýšlejí nad jejich kapacitou a únosností. Stanovení pravidel a třeba jiné cenové politiky je důležité, chceme přeci naše dědictví zachovat i pro další generace místních i návštěvníků a ne je „zadupat do země během jedné hlavní turistické sezóny“.

​Nutno však říci, že ačkoliv už „nejproslulejší panoramata a ikony“ České republiky v rámci oficiální propagace nevidíte, neznamená to, že je turisté přestanou ze dne na den vyhledávat. Destinační marketing je běh na dlouhou trať a změnit vnímání nebo zaměření návštěvníků je velice složitý proces. Snaha rozhodně je, ale efekt se může dostavit až v řádu několika let.

Jedním z možných řešení, které zaznělo v médiích, bylo rozptýlení turistů po celé Praze tak, aby navštívili nejen Pražský hrad, ale i Vyšehrad a Břevnov. Lze toho dosáhnout? Nebudou obyvatelé těchto čtvrtí proti?

V případě rozprostření návštěvy turistů do okolních částí Prahy by neměl vzniknout „střet“ s rezidenty, pokud v rámci propagace bude prezentována veřejně přístupná infrastruktura. V rámci prezentace dalších aktivit by se mělo hledět na to, zda daná atraktivita je připravena na to přijmout další návštěvníky. Nicméně i tak by mělo být snahou zachovat řadu míst pouze pro rezidenty a pro návštěvníky je nechat „utajené“. Vzhledem k cestovnímu ruchu nelze mluvit jen o negativech, ale je třeba zmínit i řadu pozitiv generovaných návštěvností jako např. rozvoj infrastruktury a vybavenosti, pracovní příležitosti, podpora kulturních a volnočasových aktivit atd.

Při plánování rozvoje cestovního ruchu v destinaci by však měl vždy být brán ohled na rezidenty. Faktem je, že rezident, nebo místní obyvatel, je v celé řadě evropských zemí v tuto chvíli opravdu „ústředním tématem“ pro strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu. V tomto ohledu se chceme inspirovat a více místní „vtáhnout do děje“.

​Jak byste navrhovala snížit alkoturismus a úroveň hluku v historickém centru Prahy?

Obecně je třeba říci, že daná problematika je již upravena legislativně (zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Vydávání vyhlášek blíže upravujících popíjení alkoholu na veřejnosti a nočního klidu spadá do kompetence obcí. V Praze je např. zakázáno pití alkoholu na veřejnosti mimo k tomu určených místech (restaurace, zahradní restaurace, předzahrádky atd.) a vydávat hluk po 22. hodině.

Porušení vyhlášky je pokutováno. Praha, respektive Prague City Tourism, na počátku turistické sezóny spustil kampaň zaměřenou na zahraniční návštěvníky. Věřím, že je to správný krok, je třeba říci, že Praha byla a patrně ještě stále je vnímána, jako „party destinace“ a i z vlastní zkušenosti mohu říci, že chování některých zahraničních turistů zejména ve večerních hodinách je opravdu „za hranou“. Také si lze těžko představit, že by si stejné věci dovolili v zemích, odkud pochází.

V této souvislosti je možná hlavní problém v nedostatečné osvětě a velké benevolenci. Praha se turistům otevřela až příliš a ti toho teď v některých případech zneužívají. Následkem jsou „represivní opatření“ ve formě vyhlášek. Je třeba turistům připomenout nutnost respektování potřeb místních obyvatel a hledat kompromis únosný pro obě strany. 

​Pokud byste do ČR lákali pouze „kulturní“ turisty, znamenalo by to podle Vás pokles příjmů? Obstojí Praha v konkurenci s jinými evropskými metropolemi, například s Římem či Paříží?

Je třeba říci a asi i opakovat, že neplatí rovnice „Praha = Česká republika“. ČR disponuje významným potenciálem pro rozvoj kulturně-poznávacího, aktivního cestovního ruchu a dovolené v přírodě, lázeňského, wellness a zdravotního cestovního ruchu a současně i MICE. Kultura představuje jednu z nejvýznamnějších motivací pro návštěvu ČR, avšak je třeba konstatovat, že v rámci pobytu návštěvníci využívají i jiné formy cestovního ruchu.

Z dlouhodobého hlediska bychom však chtěli především turisty přesvědčit o tom, že nejsme „krásnou a levnou zemí pro masový kulturní turismus“. Chceme se profilovat více jako „exkluzivní destinace s jedinečnou nabídkou a vysoce kvalitními službami“. V této souvislosti bychom se chtěli více orientovat na bonitnější návštěvníky s delší dobou pobytu i vyššími výdaji za služby cestovního ruchu.

Konkurence evropských metropolí je vysoká, avšak v současné době si Praha stojí docela dobře. Praha představuje významnou destinaci nejen v oblasti poznávacího cestovního ruchu, ale i v kongresovém a incentivním cestovním ruchu. Pro budoucí období bychom chtěli uchopit Prahu jako bránu do regionů, naším cílem do roku 2030 je dosáhnout rozprostření návštěvnosti „50:50“, a to nejen z pohledu Praha vs. region, ale také v rámci jednotlivých krajských a oblastních destinací.

​Jaké trendy vývoje domácí turistiky v posledních letech byste vyjmenovala a co je způsobilo? 

Domácí cestovní ruch představuje stabilně cca 50 % výkonu cestovního ruchu v ČR, v případě přenocování návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních domácí návštěvníci realizovali více přenocování než zahraniční. Domácí návštěvníci jsou i významný segment z důvodu, že cestují do regionů, v regionech zůstávají cca 3 dny, cestují v rámci delšího časového období a přispívají tak k eliminaci sezónnosti. Domácí návštěvníci vyhledávají zpravidla kulturně-poznávací, aktivní cestovní ruch a dovolenou v přírodě, sportovně zaměřený cestovní ruch a lázeňský a wellness turismus.

Důvodů pro větší rozvoj domácího cestovního ruchu vidíme více, paradoxně poměrně zásadním impulsem k rozvoji domácího cestovního ruchu přispěla ekonomická krize v minulé dekádě. Obecně však můžeme vycházet i z trendů v cestování, např. realizace více dovolených v průběhu roku, kdy v případě prodlouženého víkendu nechtějí návštěvníci trávit zbytečně čas cestováním a vybírají si dovolenou v ČR.

Trendy v domácím cestovním ruchu, do jisté míry, může ovlivnit i podpora rozvoje infrastruktury a vybavenosti regionů, zabezpečení rozvoje značených turistických tras, zvyšování bezpečnosti návštěvníků horských oblastí, tak i podpora marketingových aktivit regionů ze strany agentury CzechTourism apod.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce