Ve svém komentáři „Jesle jako genderový experiment“ na portálu Českého rozhlasu Jana Jochová nazývá novelu zákona o dětských skupinách „revoluční“, protože na rozdíl od dětských skupin by v jeslích mohla vzniknout nová metodika výchovy dětí, o které rodiče nejsou varováni. Pochází z materiálu, který vypracoval operační fond Zaměstnanost a nazývá se Plán péče a výchovy v mikrojeslích, poté se stal oficiální součástí Příručky, kterou MPSV vyvěsilo na webu jako manuál ke zřizování mikrojeslí, ve kterých se starají o nejmenší děti od 6 měsíců do 4 let. 

„Součástí jeslí ale není jenom hlídání dětí pro rodiče, kteří to potřebují, ale také Plán výchovy a péče. Ten na rozdíl od dětských skupin nabral zajímavý směr, o kterém ale ani rodiče, svěřující děti jeslím, nic netuší a který se dětských skupin zatím netýká. Po schválení novely by ovšem mohl,“ varuje Jochová.

Podle ní tato metodika výchovy, která „vyzývá k potírání předsudků o mužích a ženách, k bourání stereotypního rozdělení rolí mezi muži a ženami ale už zdaleka není jen o hlídání, ale o jasném formování dítěte, které vychází z ideologicky genderového podhoubí“.

Obsah příručky

Ve třicetistránkovém dokumentu se radí, jak by s dětmi mělo být zacházeno během her, při kterých by se mělo potírat tradiční rozdělení rolí mezi muže a ženy. Podle příručky by tak holky a kluci například měly mít stejné hračky typu autíček či panenek.

Otázce vědomí rozdílnosti a různorodosti věnovaná kapitola „etické principy“, která hovoří o genderových stereotypech ve společnosti k mužům a ženám.

„Neříkáme, že nějaká hračka či aktivita je jen pro chlapce, nějaká pro dívky. Pokud je potřeba děti rozdělit, mělo by to být z funkčního důvodu, nikoli jen podle pohlaví či věku (takové rozdělování vytváří hranice mezi dětmi tam, kde přirozeně nejsou, a utvrzuje děti ve stereotypním vnímání, že dívky a chlapci se na něco hodí víc jen na základě jejich pohlaví). Každé dítě je jedinečné a mělo by s ním být zacházeno na základě jeho osobnosti, schopností a dovedností,“ uvádí příručka Péče o děti v mikrojeslích.

Další odstavec pojednává o tom, že se má věnovat speciální pozornost stereotypnímu chování muže a ženy, takže by se měly vybírat aktivity, které tradiční role nabourají.

„Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví (např. uspořádáme závody v posílání autíček pro všechny, každé dítě si vybere autíčko, pojmenuje ho, a s ním pak soutěží; každé dítě si vezme s sebou na hřiště panenku a bude jí dělat maminku/tatínka, připraví oblečení, jídlo, budete vozit v kočárku atd.),“ uvádí manuál.

Co se týče čtení pohádek, autoři příručky doporučují vybírat mimo klasických českých nebo evropských, i pohádky z jiných kulturních okruhů.

„Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen,“ je napsáno v dokumentu.

Jako příklad genderově a environmentálně citlivé literatury pro děti jsou uvedeny „Kajsa Nebojsa“ Astrid Lindgrenové a „Dobrodinec Báruch: židovské pohádky“ Ilse Webera a Zlaty Kúfnerové a také kniha „Jura a lama“ Markéty Pilátové, která je vydána oficiálním lesbickým nakladatelstvím LePress.

Marxistické kořeny genderové ideologie

V rozhovoru pro Echo24 Jochová řekla, že podle ní je plíživé začleňování těchto doporučení nepřípustné.

„Gender ideologie podle mě vychází z marxistických kořenů, o té nechuti k rodině a rodinným vazbám bylo napsáno už mnoho. Sice teď už nebojuje proti třídní společnosti, ale takovým zástupným bojem proti společenským třídám se stalo právě pohlaví – ty biologické danosti jim stále kazí tu absolutní rovnost, takže proto se podle mého ideologicky prosazují všechny nároky menšin na to, být tím, čím chtějí, mít co chtějí,“ řekla Jana Jochová.

Jochová uvedla, že genderová ideologie se naprosto odtrhla od exaktních věd a prý svůj boj proti biologickému pohlaví dotahuje ad absurdum.

„Některé genderové ideoložky už nejsou ochotny připustit ani to, že biologické rozdíly v pohlaví skutečně ovlivňují lidské chování a chtějí vychovat nového člověka už od jeslí. Ty děti ale nejsou jejich,“ uvedla.

Na konci svého názoru uvedla: „Aby se tato metodika stala oficiálním státním dokumentem a státní oficiální linií, měla by tomu přece předcházet nějaká společenská diskuse, a ta tedy rozhodně neproběhla. Metodika se na webu objevila v neoficiální tichosti a novelou zákona se jen bez vědomí širší veřejnosti může dotknout velkého množství dětí, jejichž rodiče o tom nebudou mít ani tušení.“

Ministryně Maláčová: Jde jen o pouhé doporučení

Ministryně Jana Maláčová v rozhovoru pro Echo24 argumentovala, že se jedná pouze o doporučující opatření, týkat se mají pouze mikrojeslí a ne dětských skupin.

„Příručka rozhodně není zaměřená na to, aby z dětí dělala genderově nevyvážené osobnosti. Jde o materiál, který má rozvíjet u dětí porozumění, toleranci a lásku k bližnímu i k přírodě. Jsou v ní části, které děti učí toleranci ke starším lidem, zdravotně postiženým nebo třeba k lidem s jinou barvou pleti. Metodika také rozvíjí koncepty citlivého chování k přírodě,“ řekla Jana Maláčová.