„Replikují se nám sociální statuty rodin do vzdělání jejich dětí, to znamená, že nemáme rovný přístup ke vzdělání,“ prohlásil ministr školství Robert Plaga.

Jedním z problémů, které tento princip ještě zesilují, jsou víceletá gymnázia. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvažuje v rámci vznikající strategie do roku 2030, že zruší víceletá gymnázia.

K této situaci se vyjádřil i jeden z členů expertní skupiny MŠMT Daniel Prokop: „Víceletá gymnázia byla konstruovaná pro malý počet dětí – 5 až 10 procent. V některých krajích tam ale dnes odchází 20 až 25 procent dětí. A tím se úplně změnila jejich role. Místo škol s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou jsou dnes gymnázia postavená na tom, že se na nich vyselektují děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí.“

O situaci hovoří i OECD a Evropská komise. Obě instituce České republice vyčítají, že se v zemi příliš mnoho žáků učí mimo takzvaný hlavní proud, tedy mimo klasické základní školy.

„Gymnázií je relativně málo. Třeba v Praze je vždycky přetlak a rodiče blázní, aby na ně děti dostali. A například u nás v Ústeckém kraji odchází na víceletá gymnázia 8,2 % žáků, což je téměř nejméně z celé republiky, je to tak jeden, dva nebo tři žáci na třídu,“ citují česká média slova ředitele ústeckého Gymnázia Jateční Alfréda Dytrta s tím, že nemá smysl víceletá gymnázia rušit, pokud existují nadaní studenti. Dytrt je zároveň místopředseda Asociace ředitelů gymnázií.

Úmyslu ministerstva školství rušit víceletá gymnázia si všiml poslanec Zdeněk Ondráček. Ten na svých sociálních sítích poukázal na záměr ministerstva vychovat z českých dětí „tupé a ovladatelné ovce“. Výsledek 30 let školních experimentů na dětech, podle vlastních slov, vidí přímo v poslanecké sněmovně.

„Takový blábol jsem již dlouho nečetl. Na tom MŠMT je to zřejmě odborník vedle odborníka. Nebo snad debil vedle debila? Místo toho, aby usilovali o zrušení nesmyslné inkluze, tak nahlas přemýšlí, jak ty nadané děti (oni je nazývají děti ambiciózních rodičů) utlumit a dostat je do „hlavního vzdělávacího proudu“, tedy volně přeloženo vychovávat z nich další tupé a ovladatelné ovce. Jako kdyby jich tu za těch 30 let experimentů na dětech nebylo již dost. Osobně to vidím přímo ve Sněmovně. Proto říkám: Vraťme úroveň vzdělání a výchovy do roku 1990 (záměrně nepíšu před rok 1989) a bude zase dobře,“ myslí si.

Podle názoru odborníků z ministerstva školství je hlavním úkolem zlepšit úroveň vzdělání na druhém stupni základních škol, teprve poté bude možnost rušit víceletá gymnázia.

Školáci protestující proti klimatickým změnám

V pátek 20. září proběhly v mnoha zemích protesty, kterých se účastnili i studenti českých škol.

Asi 200 organizací a veřejných iniciativ vyzvalo k celosvětové stávce, včetně mládežnického hnutí Pátek pro budoucnost (Fridays for Future). Podle iniciátorů akce proběhla asi ve 150 zemích. Na Staroměstském náměstí v Praze se dopoledne sešly asi dva tisíce mladých lidí, kteří se připojili k celosvětovému protestu.

Odborníci na školství, včetně bývalého ředitele jednoho z nejprestižnějších gymnázií v Česku Václava Klause mladšího, v souvislosti s pátečními protesty prohlásili, že pro budoucnost by se žáci měli hodně učit, a nikoli stávkovat a odcházet z výuky.