Assange si nesmí dopisovat a přijímat návštěvy může pouze dvakrát měsíčně. Je uvězněn prakticky v úplné izolaci, řekl Hrafnsson.

Nehledě na to, že zakladatel WikiLeaks si už odpykal trest za porušení podmínek kauce a měl být propuštěn na svobodu 22. září, zůstane ve vězení do projednání otázky jeho vydání. Souvisí to s rozhodnutím okresní soudkyně Vanessy Baraiserové, která je přesvědčena, že Assange se může skrývat, pokud bude propuštěn z vazby.

Podle Hrafnssonova názoru takové rozhodnutí ukazuje zaujatý vztah k zakladateli WikiLeaks.

Případ Assangeho

Julian Assange se proslavil díky materiálům odhalujícím nezákonnou činnost USA během vojenských operací v Afghánistánu a Iráku. Novinář uveřejnil informace o zabíjení civilního obyvatelstva během vojenských akcí a také o vězeňských podmínkách v americké věznici Guantanamo na Kubě.

V roce 2010 byl ve Švédsku obviněn ze sexuálního obtěžování a znásilnění. Assange popíral tato obvinění. Podle jeho slov ty ženy, které na něho podaly  oznámení, jednaly s touhou po pomstě a pod vlivem bezpečnostních orgánů.  

Od roku 2012 se zakladatel WikiLeaks skrýval na Velvyslanectví Ekvádoru v Londýně. Ráno 11. dubna 2019 byl Assange zadržen na základě zatykače vydaného v roce 2012 kvůli jeho nedostavení se k soudu a také na základě požadavků švédských a amerických úřadů.

Prvního května byl novinář odsouzen k 11 měsícům a dvěma týdnům odnětí svobody za porušení podmínek propuštění na kauci.

Poté mu americké úřady sdělily další obvinění ze špionáže a zveřejnění tajných informací. Nyní mu hrozí až 175 let odnětí svobody. Soud musí přijmout rozhodnutí v otázce vydání novináře do USA.

Koncem května byl Assange převeden na lékařské oddělení Belmarshe. Podle slov jeho advokáta se novinář cítil tak špatně, že „nebylo možné s ním normálně hovořit“.