„Manipulace s průzkumy veřejného mínění je očividná. Používá se nekalé ovlivňování lidí. Nyní platí dva týdny, návrh je 30 dní. Mluvíme o tom. Já bych ho klidně zvýšil na 60 dní, ale pokud bude 30 dní kompromis, poslanecký klub Směru ho podpoří,“ prohlásil politik.

Podle šéfa Slovenské národní strany Andreje Danka by se průzkumy neměly zveřejňovat 30 dní před volbami. Návrh odůvodnil tím, že průzkumy se na Slovensku kupují.

Fico se začátkem příštího týdne vyjádří i ke kandidátce strany do parlamentních voleb 2020.

„Předpokládám, že už v pondělí nebo úterý bych udělal tiskovou konferenci,“ oznámil předseda Směru-SD s tím, že nebude politikem, který stranu založí a i ji pohřbí. Fico chce se Směrem vyhrát páté volby.

Ve středu čeká parlament pátá volba kandidátů na soudce Ústavního soudu. Podle Fica poslanci zvolí potřebný počet kandidátů, a to čtyř.

„Je tu jedno dilema a to je ve způsobu volby. My si nadále myslíme, že tajná volba je největší výdobytek demokracie, pokud od ní ustupujeme, couvají zpět,“ uvedl s tím, že Směr-SD bude respektovat rozhodnutí Národní rady SR o způsobu volby.

Postoj vedení slovenských agentur

V reakci na ohlášení zmíněného problému říká Martin Slosiarik z agentury Focus, že se s něčím takovým se dosud nesetkal a pokud politici vědí, kde se výsledky průzkumů dají koupit, mají jmenovat agentury.

Na druhou stranu Ján Baránek z agentury Polis přiznal, že politici si je u něj chtěli koupit.

„Na Slovensku se s průzkumy podvádí,“ zdůvodnil Danko své návrhy. Tvrdí, že v současnosti neexistuje žádný mechanismus, jak kontrolovat jejich metodiku. Průzkumy jsou podle něj manipulativním nástrojem.

V reakci na to Slosiarik reaguje, že renomované agentury už dnes zveřejňují metodiku i objednavatele průzkumu.

„Prostor na změny vidím spíše v tom, aby se omezily neznámé společnosti, které se objeví se svými průzkumy vždy těsně před volbami. Respektive, aby ty nově vznikající vedli lidé, kteří na to mají formální vzdělání, odpovídající zkušenosti,“ řekl. Tato pravidla se však v parlamentu nedají nastavit.

Za 20 let, během kterých se Slosiarik věnuje průzkumům, podle jeho slov nikdy nedostal nabídku od žádné politické strany, která by si chtěla koupit výsledek voličských preferencí.

„O tom, že se dají koupit průzkumy, stále mluví politici. Pokud vědí kde, ať otevřeně pojmenují tyto agentury,“ prohlásil Slosiarik.

Avšak Baránek s tím má opačnou zkušenost. Tvrdí, že se mu to stalo několikrát a vždy nabídku takových politiků odmítl.

V této souvislosti dodal, že žádná pravidla, ani ta, která navrhuje Danko, podle něj nezabrání manipulování průzkumů. Jediným způsobem by podle něj bylo, že by se vůbec nezveřejňovaly.

Slosiarik a Baránek se rozcházejí i v názoru na prodloužení moratoria. V současnosti nemohou být zveřejňovány výsledky průzkumů dva týdny před volbami. Danko navrhuje, aby tato lhůta byla prodloužená na měsíc. Slosiarik Dankův návrh o prodloužení lhůty na měsíc nepovažuje za nutný. Podle něj voliči vycházejí z mnohem pestřejších informací, než jsou průzkumy, ovlivňují je i politické kampaně.

Baránek s návrhem naopak souhlasí a tvrdí, že průzkumy mají sílu, dokážou vyvolat emoce a masové reakce.