Výzkum pro iRozhlas provedly agentury MEIDAN a STEM/MARK. Průzkum v podobě online a osobního dotazování absolvovalo přes 4000 respondentů ve věku od 18 do 75 let. Současně byl na stránkách rádia zveřejněn první ze tří dílů výzkumu, který českou společnost rozdělil na 6 tříd dle vztahu k majetku a různým typům kapitálu. Následující díl zaměřený mimo jiné na postoje k migraci a politickému dění bude k nahlédnutí na stránkách začátkem příštího týdne.

Cíle nového průzkumu autoři v čerstvě zveřejněné části zjevně neuvedli. Dozvíme se o zdroji inspirace, kterou posloužil výzkum týmu v čele s britským akademikem a sociologem Mikem Savagem pod názvem Great British Class Survey z roku 2013. Stejně jako český průzkum, britský zahrnoval otázky o sociálním, kulturním a ekonomickém kapitálu respondentů, v závěru prokázal na polarizaci britské společnosti. Britští vědci vycházeli z myšlenek francouzského sociologa Pierra Bourdieua, který do svého oboru zavedl a rozšířil pojem „kapitál“ a vyvinul novou sociologickou „teorii jednání“ či praxe.

Pro odborný komentář již zveřejněných výsledků českého průzkumu jsme se obrátili na sociologa PhDr. Petra Hampla Ph.D. Dále uvádíme jeho odpovědi v originálním znění.  

Sputnik: Pane doktore, ve výzkumu se sledovalo 6 oblastí: příjem, sociální síť, lidský a kulturní kapitál, majetek, pomáhající kapitál. Doplnil byste k tomu nějakou oblast navíc, nebo něco z toho byste odebral?

Petr Hampl: Ačkoliv byl výzkum financován z peněz daňových poplatníků, jsou výsledky zatím utajovány. Neznáme tedy motivy zadavatele. Nevíme, co se lidé z Českého rozhlasu snažili zjistit. Není ani možné dávat doporučení, na co se měli ptát.

Analýza získaných statistických dat rozlišila dva typy vyšší střední třídy, tři typy nižší střední třídy a třídu strádající. Každému z respondentů přiřadili sociologové tři typy takzvaných kapitálů (ekonomický, sociální a lidský), vždy se dvěma podkategoriemi. Nakolik je podle Vás relevantní rozdělení české společnosti? Souhlasil byste s tím a proč?

Z té neúplné informace, která zatím byla publikována, se zdá, že česká společnost je fakticky rozdělena na dvě skupiny s protichůdnými názory. Výzkumníkům to možná připadalo příliš nekorektní, tak každou z nich rozdělili do několika podskupin. Kdybychom chtěli, mohli bychom každou z těch podskupin dělit na ještě menší skupiny. Výstižnější obraz společnosti to ale neposkytuje.

K nejvíce polarizujícím dotazům současnosti patří migrace, majetkové vztahy, prozápadní politika. Vztah k nim přímo souvisí s ekonomickým a lidským kapitálem. Proč se podle Vás jedná o tato témata?

Jsou to politická témata, která vzbuzují emoce. Kdyby byl do dotazníku zařazen názor na prezidenta Zemana, byl by rozdíl ještě větší. Zatím je to, že společnost je rozdělena do dvou skupin. Jedna vnímá likvidaci národů a národních států jako hrozbu a tragédii. Druhá doufá, že na likvidaci národů a národních států vydělá. Ta první skupina ze svých daní financuje dotační programy, ta druhá z dotací žije. Ideologií tou první skupiny je vlastenectví, ideologií té druhé neomarxismus. A protože neomarxisté se rychle radikalizují, napětí mezi oběma skupinami roste.  

Co s výsledky průzkumu může dělat stát a společnost? Měli by se tím vůbec zabývat?

Zatím se nezdá, že by výzkum ukázal nějakou zásadně novou skutečnost. Spíš to vypadá, že si Český rozhlas koupil za 4 miliony podklady pro pár článků a pořadů. Ale vyčkejme, třeba ten výzkum obsahuje i něco opravdu zajímavého.

Současně takzvaná kosmopolitní třída se nejvíce cítí, že může ovlivnit řešení problémů ve své obci a mají možnost se otevřeně vyjadřovat ke společenským nedostatkům. O čem to podle Vás svědčí? Je to dobrá zpráva pro ostatní lidi?

Tzv. kosmopolitní třída cítí to, co se od ní požaduje. Jeden den se od nich požaduje, aby cítili, že se jim žije úžasně demokraticky. Druhý den se od nich požaduje, aby cítili, že žijí v zemanovsko-babišovské diktatuře. Pokaždé se přizpůsobí požadavku. Jeden se od nich chce nadšení z politického systému. Druhý den ho mají prohlašovat za zkorumpovaný a mizerný. Opět se přizpůsobí. Většina těch lidí nebyla nikdy zablokována na sociálních sítích, protože je už mnoho let nenapadla žádná myšlenka, která nepochází z nadnárodní PR agentury.

Pokud se podíváte zpětně na rok 1989 a porovnáte ho se současným stavem a náladou lidí, nakolik se podle Vás povedlo splnit cíle sametové revoluce? Jsou lidi spokojenější, nebo se minulost se současností nedá porovnávat?

Většina těch, kdo zažili oba režimy, hodnotí ten předlistopadový jako lepší.

(Současné výzkumy ČSÚ hodnotí spokojenost lidí s kvalitou jejich života. Z výsledků roku 2019 vyplývá, že nejspokojenější vrstvou obyvatel podle statistiky jsou studenti. Stabilně vysoké hodnocení dávají podnikatelé a zaměstnané osoby v hlavním městě a Karlovarském kraji. Nejméně spokojení jsou občané ve věku nad 75 let. Průzkum z osmi otázek, který předtím proběhl v roce 2013, zkoumal finanční situací, zaměstnání, volným čas a osobní vztahy. Výzkum mapující konkrétní věkovou skupinu, která byla svědkem obou režimů v České republice Sputnik, zatím neobjevil.) 

Ostatně, vývoj šel přesně opačným směrem, než co požadovali demonstrující v listopadu 1989. Ti lidé chtěli silný a v zásadě samostatný národní stát, ve kterém se budou na rozhodování podílet široké vrstvy, nikoliv stranická nebo jiná elita. Ostatně, i když nejspíš převažovala nespokojenost s komunistickým režimem, z útržkovité evidence můžeme soudit, že ten režim měl vyšší lidovou podporu než režim současný.

Nicméně to se týká jen těch, kteří sametovou revoluci zažili, tedy padesátníků a starších. Většina lidí si zvykla a je vcelku spokojena. I když přesnější by asi bylo mluvit o tom, že je stavem veřejných věcí smířena.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce