Konflikt v Jemenu

Podle analytičky se na začátku konfliktu mezi Saúdskou Arábií a šíitštích povstalců Hútiů ještě nemluvilo o boji proti Íránu. Mediální spojování nepřátel Rijádů s Teheránem následovalo po nějaké době a mělo sloužit jako „omluvenka“ saúdské agrese v očích západních stran, sdělila.

„Útočit na Írán je přece vždycky ‚in‘ a pochopitelné, až opodstatněné,“ říká Spencerová.

„V první fázi ale přitom chtěl Muhammad bin Salmán (pozn. saúdský korunní princ) jen obnovit vliv nad Jemenem, který si Saúdové po dekády udržovali prostřednictvím jemenského Sálihova režimu (pozn. Alí Abdalláh Sálih byl prezidentem sjednoceného Jemenu v letech 1990-2012), a který ztratili ve chvíli, kdy jemenská varianta ‚arabského jara‘ Sáliha svrhla. A od jara 2015 Saúdové, jejich spojenci z Emirátů a ze Západu, neúnavně bombardují jemenská města, podle OSN třetina náletů zasáhla civilní infrastrukturu, včetně obytných domů, nemocnic, škol, vodáren a tak podobně. Podle OSN je Jemen v důsledku saúdské agrese největší humanitární katastrofou současnosti – jen v bojích zahynulo možná až 100 tisíc lidí, miliony umírají nebo trpí v důsledku epidemií cholery, 10 milionů lidí je na pokraji hladomoru,“ sdělila.

„Saúdové jsou spojenci Západu, nebo lépe, umějí si kupovat přízeň a ochranu západních politiků. A vzhledem k mlčení našich ‚lidskoprávních borců‘ na ministerstvu zahraničí a jinde jsou tím pádem jaksi automaticky očividně i našimi spojenci a chráněnci,“ uvedla analytička.

Útoky na rafinerie

„Pokud jde o explozi jako takovou, jsou nějaké jasné důkazy o tom, že v tom prsty měl Írán? Vyhovovala by vlastně Íránu taková eskalace, když je v čím dál tužším sporu s USA?“ ptá se Spencerová.

Dodala, že íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Sajjid Alí Chameneí ještě před útoky na saúdské ropné rafinerie řekl, Teherán nebude vyjednávat s Washingtonem.

„Nevidím íránským lídrům do hlav, tím spíš, že zcela jiné myšlenky běhají v hlavách ‚reformátorů‘ typu prezidenta Róháního a nejspíš mnohem radikálnější v hlavách náboženských konzervativců nebo ‚nažhavených‘ velitelů Revolučních gard. Zatím se zdá, že jsou jejich síly jakžtakž vyrovnané, ale pokud bude nynější eskalace vztahů mezi Íránem a USA trvat moc dlouho, jestřábi převáží. A to nejen v Íránu, samozřejmě. Pak už se válka, jejíž efekt je jen těžko představitelný, bude odvracet fakt těžko,“ sdělila.

Zapojení Saúdské Arábie do konfliktu v Jemenu

V polovině srpna 2014 začaly v Jemenu protivládní protesty pořádané Hútií. O měsíc později se eskalovaly do střetů s bezpečnostními silami. Po sérii neúspěšných pokusů o dialog s režimem prezidenta Abda Rabú Mansúra Hádí zahájili Hútíové počátkem roku 2015 masivní útok na největší jemenská města, včetně hlavního města San'á, a obsadili velkou část země. Prezident Hádí byl ve skutečnosti odstraněn od moci a byl nucen opustit hlavní město, sdělil však, že i nadále vykonává svou funkci.

24. března 2015 jemenský prezident vyzval země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, aby zasáhly do situace v zemi. Po dvou dnech mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií zahájila v Jemenu leteckou operaci Bouře odhodlání.

14. dubna 2015 Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci 2216, která stanovila zákaz dodávek zbraní a vojenského vybavení šíitským povstalcům. Írán ze své strany navrhl plán mírového urovnání v Jemenu, který se skládal ze čtyř bodů: zahájení příměří, rozeslání humanitární pomoci, zahájení

procesu vnitřního dialogu a vytvoření vlády na vnitrostátní úrovni. Vláda prezidenta Hádí však iniciativu Teheránu odmítla.

21. dubna koalice oznámila úspěšné dokončení operace Bouře odhodlání a přechod ke smíšené politické a silové kampani Obrození naděje. Bylo oznámeno, že hrozba Hútíů vůči Saúdské Arábii a jejím sousedům byla odstraněna. Vojenské operace však byly brzy obnoveny.

V srpnu 2015 koalice začala soustředit pozemní síly v jemenských provinciích Marib a Sa'dah. Počet kontingentů, jehož převážnou část tvořily saúdské elitní jednotky, činil asi 10 tisíc vojáků.

V současné době Saúdská Arábie pokračuje ve vojenských operacích v Jemenu.

V souvislosti s konfliktem v Jemenu OSN opakovaně poukazovala na katastrofickou humanitární situaci v zemi. Nedávno ředitel Světového potravinového programu David  Beasley uvedl, že humanitární situace v Jemenu vyžaduje okamžitou pozornost mezinárodního společenství. Zástupce generálního tajemníka OSN Mark Lowcock také sdělil, že v roce 2019 bylo v Jemenu zaznamenáno 500 tisíc případů cholery, což vedlo k úmrtí 700 lidí, včetně 200 dětí. Humanitární organizace a organizace pro lidská práva navíc poznamenávají, že země koalice vedené Saúdskou Arábií provádějí intenzivní nálety, v důsledků kterých bývá zničena civilní infrastruktura.