V případě války s Íránem podle Satanovského by Američany čekalo mimo jiné množství problémů i v Latinské Americe. Tajné služby USA, Británie, Ruska, Číny i latinskoamerických států dobře vědí, že Írán v Latinské Americe financuje několik protiamerických skupin, které by se okamžitě zaktivizovaly. Kromě toho v Kolumbii, Peru či Ekvádoru existují ještě dnes v pralesích guerillové skupiny, které získávají peníze z drog a od Íránců. V případě války Američanů proti Íránu by se tak mohla destabilizovat i Latinská Amerika a to není právě to, po čem Američané touží. Kuba, Nicaragua či Venezuela leží Američanům v žaludku a určitě si nepřejí, aby se odpor vůči Američanům v Latinské Americe zvyšoval.

Podle Satanovského kvůli útoku jemenských Húsíů, kteří útočili na saúdské ropné zařízení pomocí dronů pravděpodobně přímý konflikt Američanů s Íránem nehrozí, existuje však stále poměrně malá možnost, že Američané zcela ztratí rozum a do konfliktu proti Íránu kvůli Húsíům vstoupí.

Satanovskij několikrát zdůraznil, že vojenští odborníci velmi dobře chápou bezperspektívnost podobného konfliktu a dobře vědí o možnostech Íránu uštědřit americkým silám v oblasti Perského zálivu tvrdý odvetný úder. Navíc Američané dnes nemají peníze na rozdávání a na větší a dlouhodobější kampaň vůči Íránu prostě nemají peníze. Kromě toho se jim nedaří v Sýrii, Iráku a ani v Afghánistánu, kde si včera Taliban připsal dalšího mrtvého amerického vojáka (Zelený Baret).

Informace o smrti amerického Zeleného Bareta, seržanta I.třídy Jeremy W. Griffina potvrdil Pentagon, Griffina Talibanci zlikvidovali během operace v provincii Wardak. Kromě toho včera při bombovém výbuchu v Kábulu zahynulo 50 lidí, mezi nimi několik vládních proamerické afghánských vojáků. Bomba vybuchla nedaleko americké ambasády v Afghánistánu, bombové útoky jsou stále blíže u americké ambasádě, což amerických diplomatů znervózňuje.

O velkých amerických problémech v případě útoku proti Íránu mluvil i izraelský politolog a bezpečnostní analytik Jakov Kedmi. Podle něj by měl konflikt s Íránem velmi tragický dopad na USA a Saúdskou Arábii. Saúdové nedokážou porazit poměrně primitivně vyzbrojené Húsíe, tím by v případě války Irán zcela rozvázal ruce, takže Saúdy by čekalo velmi nepříjemné období a řadu problémů.

Odpovědnost za to, jak se bude situace vyvíjet leží zejména na Američanech a případně státech NATO, které se Američané budou snažit do konfliktu vůči Íránu vtáhnout. Ve srovnání s předchozími americkými kampaněmi v Iráku či Afghánistánu však dnes státy NATO nevykazují velkou chuť za zájmy Američanů bojovat (kromě Poláků).

Jakov Kedmi kromě toho upozornil na skutečnost, že v případě konfliktu by Američané mohli odepsat své dvě hlavní základny v Kataru a Spojených arabských emirátech, protože tyto základny se nacházejí v dostřelu íránských raket. To že dron Húsíů dokázali vážně poškodit saúdské rafinérie je důkazem, že americká PVO, kterou má k dispozici Saúdská Arábie nesplňuje potřebné moderní bojové kritéria. A i když Američané mají určitě modernější verzi PVO na ochranu vlastních základen, podle Kedmiho to nemusí stačit. Mnozí odborníci otevřeně říkají, že americká PVO vážně zaostává nejen za ruskou moderní S-400, takže íránské rakety ji mohou poměrně snadno překonat.

Kedmi rovněž uvedl, že Saúdi a saúdská společnost nejsou připraveni vést válku. Saúdské letectvo dokáže operovat pouze v případě, pokud neexistuje nepřátelská PVO nebo letectvo, Saúdská piloti vrtulníků odmítají bojové lety, protože se bojí mobilních přenosných sovětských odpalovacích zařízení (Igla), kterými Húsíové dokáží sestřelovat vrtulníky, Saúdská vojáci v konfliktu proti Húsíům nebojují. Saúdi raději najímají cizí žoldáky, jejichž do boje proti Húsíům posílají. Ti se však v bojích proti jemenským Húsíům nemohou pochlubit většími úspěchy. Húsíové podporovaní Íránem jsou pro Saúdů stále větším bezpečnostním problémům.

Saúdi se na vlastní kůži přesvědčili, že kdo seje vítr, sklízí bouři.

Zdroj: hs.sk