Lékař Volodymyr Kizyma v rozhovoru pro TASR uvedl, jak se vyhnout otravě z hub. Podle něj nebezpečí ovlivňuje i nesprávné skladování hub.

„Otrávit se můžeme například starými a nahnilými houbami, které byl napadeny nižšími cizopasnými houbami. Riziko představuje i nesprávné skladování,“ uvedl lékař. Zároveň popsal, že se otrava projevuje bolestí břicha, nevolností, pocitem na zvracení, průjmem, křečemi, malátností nebo pocením.

První pomoc

Podle Kizymy je po otravě důležité vyvolat zvracení, které je nejdůležitější první pomocí. Lidé by také měli zajistit zbytky jídla nebo zvratky, aby v nemocnici mohlo dojít k analýze.

„Při podezření na otravu houbami je potřebné zajistit všechen dostupný materiál, jako jsou například odřezky z hub, obsah žaludku, zvratky, stolice, aby se z těchto vzorků dal určit původ otravy,“ uvedl.

12 hodin a dost

Lékař Kizyma také zdůraznil, že nejnebezpečnější je otrava s příznaky po 12 a více hodinách po požití hub. Podle něj je nejnebezpečnější muchomůrka zelená, která způsobí nejen vysokou otravu, ale často dochází k úmrtí otráveného. Dodal také, že i když se od 80. let minulého století díky novým léčebným postupům úmrtnost snížila pod 20 procent, tak se případy otravy právě muchomůrkou zelenou objevují i dnes.

Ve slovenských lesech najdeme asi 6 000 druhů hub, je nutné připomenout, že jedlých a chuťově výborných je jen asi 150 z nich. Lidé si nejčastěji pletou jedovatou muchomůrku zelenou s bedlami nebo žampiony. Mezi další jedovaté druhy muchomůrek patří i muchomůrka jízlivá, muchomůrka jarní, muchomůrka tygrovaná a muchomůrka královská.

Loňská česká houbařská neúroda

Čeští houbaři se loni pod tíhou košů s houbami rozhodně neprohýbali. Průměrná česká domácnost, která houby sbírá, si z lesa totiž přinesla 6,62 kilogramu. Celkově Češi v loňském roce nasbírali lesní plody za 4,57 miliard korun. Výsledky v červenci odhalila průzkumná agentura STEM/MARK.

Jak z výzkumu vyplývá, byl loňský rok ve sběru lesních plodin podprůměrný. Výsledky totiž ukazují, že celkově bylo nasbíráno 27 900 tun lesních plodin, což je velmi podprůměrný výsledek vzhledem k dlouhodobému průměru 39 000 tun. Výrazný pokles navíc nastal ve srovnání s rokem 2017, kdy Češi nasbírali 41 300 tun. Podle údajů průzkumu za podprůměrný loňský rok může extrémní sucho, které vedlo k masivnímu odumírání lesních porostů.