Když rýži vykládal na skladu v Sušici, lekl se, protože zjistil, že za pytli s rýží byli schovaní čtyři uprchlíci.

Řidič nemá ani ponětí, jak se muži do auta dostali. Uprchlíci tvrdí, že mu do přívěsu vlezli v Srbsku.

„První, co mně blesklo hlavou, bylo, jestli to není terorista. Začal jsem na něho řvát, co tam dělá. Vzápětí vylezl druhý, to už jsem na nic nečekal a běžel do kabiny pro nůž, kdyby mě chtěli napadnout, abych se mohl bránit,“ popsal své zkušenosti řidič. 

Během té doby, co běžence držel s nožem v ruce na přívěsu, skladník volal na tísňovou linku.

Později Básl potvrdil, že měl ve skutečnosti v Srbsku jednu odpočinkovou pauzu, kdy stál na parkovišti u benzinové pumpy nedaleko Bělehradu.

Uvádí se, že další zastávku pak měl až na srbsko-maďarských hranicích, kde podle jeho slov běženci řidiče přesvědčují, aby je naložili. 

Básl nechápe, jak dokázal projet kontrolní branou s termokamerou, kdy detektor zaznamenal vaky s rýží z Řecka.

Po incidentu byli tři cizinci následně umístěni v zařízení pro děti-cizince v Praze, čtvrtý muž je v zařízení pro zajištění cizinců v Balkové. 

Česko jako tranzitní kanál

V červenci bylo informováno o tom, že se Česká republika stává stále populárnějším tranzitním kanálem pro migranty mířící do Německa, než tomu bylo dříve.

Podle výroční zprávy, kterou představil ministr zahraničí SRN Horst Seehofer, se loni počet nelegálních běženců, kteří překročili patřičnou hranici, zvýšil o 6,5 procenta. Vzrostl tedy na úroveň 4 295 lidí, zatímco v předminulém roce šlo o 4 035 uprchlíků.

Souhrnný počet registrovaných nelegálních přechodů hranic se rovnal 42 478 případům, což bylo o 15 procent méně než v roce 2016.

Seehofer zároveň zdůraznil, že jeho země na hranicích s Českou republikou nepotřebuje žádná stálá kontrolní stanoviště, jako je tomu například u hranic s Rakouskem. Přechodné a „inteligentní“ kontroly dle něj tedy mají stačit.

Migrační krize v EU

Evropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015.

Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánskou a středomořskou trasou. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu. 

Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané, a také z Afriky a západního Balkánu.