Výzkumníci z australské pobočky Univerzity Dundee se zeptali 50 lidí na odměnu, které by dali přednost. Přičemž se jich ptali dvakrát – když byli sytí a hladoví. Účastníkům průzkumu říkali, že mohou dostat odměnu buď hned, nebo za nějakou dobu, ale dvojnásobnou.

Vyšlo najevo, že pocit hladu značně ovlivňuje dobu čekání na odměnu. Sytí lidé byli ochotni čekat v průměru 35 dní, hladoví maximálně tři dny. Tento efekt se projevil pro každý druh odměny – jídlo, peníze a poslouchání hudby.

Ve svém článku pro časopis Psychonomic Bulletin & Review dospěli vědci k závěru, že hladoví lidé projevují více netrpělivosti a nejsou ochotni čekat dokonce ani na větší výhodu. Sytí respondenti byli naopak méně upoutáni na svůj stav v daném okamžiku a byli schopni se lépe soustředit na očekávání budoucnosti.

Podle názoru vedoucího výzkumu doktora Benjamena Vincenta může hlad člověka donutit k tomu, aby přistoupil na méně výhodné podmínky kvůli uspokojení naléhavých potřeb. Vědec si myslí, že kvůli dosažení lepších výsledků jednání by neměl člověk hladovět.

Smrtelné nebezpečí nevyspalosti

Dříve vědci z nemocnice v Massachusetts přišli se zavěrem, že Spánek kratší než sedm hodin denně může zvýšit riziko mozkové mrtvice. Výzkum se prováděl na myších. Hlodavci byli rozděleni do dvou skupin, jednu z nich vědci neustále budili a druhou nechali spát. Ve výsledku byla u nevyspalých myší zpozorována zvýšená úroveň leukocytů (bílé krvinky) a nárůst aterosklerotického plaku. Zároveň vědci říkají, že u žádné skupiny nedošlo ke změně váhy nebo úrovně cholesterolu.

Skupině vědců se v mozku podařilo najít hormon orexin, který je spojen s produkcí bílých krvinek v mozku během spánku. Snížení obsahu hormonu právě vedlo ke vzniku plaku a také k nadměrnému zvýšení počtu leukocytů dvou typů.

Ateroskleróza je kornatění tepen, které vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepen. Společně s arteriální hypertenzí je ateroskleróza jedním z důvodů mozkové mrtvice.