Udženija upozorňuje, že konflikt o sochu maršála Koněva je sporem o symboly, které jsou součástí lidské existence, náboženství, filozofie nebo politiky.

„Různí lidé si často projektují ke stejnému symbolu zcela opačný význam a ten pak nastartuje úplně jiné emoce. Problém je, když intenzita těchto emocí překročí únosnou mez. Protože pak je to poselství vrcholně negativní a všichni jsou ochromeni zlostí a nenávistí. A z toho nemůže být nadšený nikdo,“ píše místopředsedkyně občanských demokratů.

Tvrdí, že nestojí vyhraněně na žádné straně ve sporu o maršála Koněva. Píše, že na jednu stranu chápe ty, pro které je socha symbolem osvobození od hrůz nacismu, rozumí ale i lidem, pro které je socha symbolem komunistického útlaku.

„Maršál Koněv byl bezesporu kontroverzní postavou dějin. Ovšem kolik takových kontroverzních postav máme? Je jich plná historie. Není skoro každá významná postava dějin nějakou optikou ‚kontroverzní‘?“ klade si otázky Udženija.

Proto je podle ní nutné nahlížet na podobné pomníky v kontextu doby a je chybou podle současných měřítek přepisovat dějiny.

„Neměl náhodou T. G. Masaryk špatný názor na manželství homosexuálů? Nebo Jan Ámos Komenský na postavení žen ve společnosti? Nebyl Karel IV. antisemita? Nedrancoval Jan Žižka kláštery?“ napsala politička. „Čí sochu zbouráme příště? Čí památník odstraníme z veřejného prostoru?“ doplnila.

„Nejsem za tohle umělé rozdělování naší společnosti ráda. Nepřináší totiž nic dobrého, jen zbytečně vyhrocené vášně. V temných koutech lidské duše se totiž ukrývají běsy, které není radno podceňovat,“ dodala.

Vyzvala proto ke zřízení Muzea paměti 20. století, kde se mají bez emocí mapovat události minulého století. Toto muzeum aktivně prosazuje pražská ODS a podle ní by mělo stát na místě bývalé sochy Stalina.

„Osvěta hrůz minulého století na místě, které sloužilo jako pocta krvavému diktátorovi, je podle mého názoru také symbolem,“ vysvětlila.

Kritika za alibismus

Za svůj článek si ale Udženija vysloužila značnou kritiku. Na Facebooku její postoj označili za alibistický. „Status catch-all-party opět potvrzen,“ napsal jeden uživatel.

„Názor na všechny strany. To je nejlepší. Vyjde to nastejno, jako nemít žádný,“ napsal další diskutující.

Novinář Alexandr Mitrofanov na svém Twitteru označil její komentář za „další lakmusový papírek“. Podle něj socha představuje důležitý střet symbolů, který určí další osud země.

„Mně se naopak zdá, že jde o jeden z nejdůležitějších střetů o další vývoj Česka. Samozřejmě prostřednictvím symbolů,“ napsal Mitrofanov.

Kauza Koněvova pomníku

Pomník maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6 opakovaně čelil útokům vandalů. Naposledy se to stalo v noci z 21. na 22. srpna u příležitosti výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, kdy neznámí pachatelé pošpinili sochu barvami a nápisy.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) nejprve odmítl sochu očistit a vyzval k jejímu přemístění. Sochu později očistili dobrovolníci, ale pozdější rozhodnutí Koláře zakrýt pomník plachtou vzbudilo odpor u části veřejnosti a u sochy se konala demonstrace. Sám Kolář musel čelit výhrůžkám a byla mu přidělena policejní ochrana.

Ve čtvrtek 12. září zastupitelství městské části Praha 6 odsouhlasilo přemístění pomníku. Pro jeho odstranění hlasovalo 33 zastupitelů, zatímco jeden byl proti. Na jeho místě má být postaven nový památník osvobození. Ruské ministerstvo zahraničních věcí varovalo, že odstranění pomníku se může stát značnou překážkou ve vztazích mezi oběma zeměmi.