• Vybrat den

    Duben 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Hlavně bez fanatismu. Babiš promluvil o boji proti změnám klimatu, Greta mezitím dostala cenu Amnesty International

    17-9-2019 Sputnik CZ 75 520 slov zprávy
     

    Na konferenci premiér Andrej Babiš uvedl, že se Česko hlásí k cíli uhlíkové neutrality. Nicméně přijímaná opatření musí být ekonomicky efektivní, co se týče nákladů, a zároveň spravedlivé z hlediska rozdělení břemene. Příští týden premiér odcestuje do New Yorku na světovou klimatickou konferenci, kde plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto problému.




    Uhlíková neutralita, které je podle mezinárodního společenství nutné dosáhnout do roku 2050, znamená, že se do atmosféry vypouští stejné množství oxidu uhličitého, které se vstřebává. Tento cíl si klade i nová Evropská komise pod předsednictvím Ursuly von der Leyenové. Proti tomuto plánu zatím vystupují Polsko a Maďarsko.

    Na konci července po schůzce s von der Leyenovou Babiš prohlásil, že by Česko mohlo s touto iniciativou souhlasit, ale upozornil, že „nás to bude stát dost peněz“.


    „Je třeba vnímat, že není možné to přehánět, mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariány,“ prohlásil v úterý Babiš, který zdůraznil, že se Česko hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050.



    Dále uvedl, že je nutné se na klimatické změny připravit. Jako příklad zmínil úpravu krajiny, aby se zabránilo únikům vody, ale i prosazení v Evropské komisi názoru, že jaderná energetika představuje čistý zdroj.



    Kvůli obavám o konkurenceschopnost průmyslu ale bude Babiš požadovat, aby obdobné kroky přijala i Čína nebo Turecko, jehož ocelářství konkuruje tomu evropskému. Podle něj, pokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a Spojené státy, cíl globální uhlíkové neutrality je nereálný.

    Gréta převzala cenu AI


    Mezitím v pondělí večer na Univerzitě George Washingtona švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová převzala za své aktivity na ochranu klimatu ocenění Velvyslankyně svědomí organizace Amnesty International (AI). Tuto cenu jako první dostal v roce 2003 český prezident Václav Havel a byl jí oceněn i jihoafrický prezident Nelson Mandela.


    Šestnáctiletá školačka stála za vznikem hnutí školních stávek pro klima (Fridays for Future), které po politicích požadují přijetí razantních opatření pro zastavení globálního oteplování.


    „Změny a politické kroky, které jsou k řešení krize zapotřebí, nyní zkrátka neexistují,” Gréta Thunbergová během předávání ceny. „Uvidíme se v ulicích!“ uzavřela aktivistka.




    Podle generálního tajemníka AI Kumiho Naidooa cena nenáleží pouze Thunbergové, ale všem mladým lidem, kteří již téměř rok každý pátek protestují.

    „Udělali věci, které se nám nikdy nepovedly, přestože bojujeme desítky let,” prohlásil Naidoo. „Nezapomínejme, že středoškolští studenti hrají velmi důležitou roli ve vzdělávání svých rodičů (…). Nedovolte (americkému prezidentovi) Donaldu Trumpovi a (brazilskému prezidentovi Jairu) Bolsonarovi, aby vás okradli o dětství,” vzkázal studentům.


    Bezdětní vegetariáni zachrání planetu?


    Andrej Babiš již dříve kritizoval radikální přístup k boji proti klimatu. Začátkem srpna například reagoval na článek, ve kterém se píše, že členové britské královské rodiny Harry a Meghan odmítají více než dvě děti, aby nezatěžovali životní prostředí.


    „Někteří fanatici už dokonce ani nechtějí mít kvůli emisím děti, teď se k nim přidal nepochopitelně princ Harry, že nechce mít víc než dvě děti, aby nezatěžoval životní prostředí,“ napsal Babiš na Facebooku.



    V srpnu panel OSN pro změnu klimatu ve zprávě uvedl, že pro omezení globálního oteplování již nestačí snížit emise skleníkových plynů v energetice a dopravě. Podle nich je nutné omezit emise i v zemědělství, což znamená i snížení konzumace masa.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑