Na portálu Deníku N se uvádí, že ministerstvo svůj postoj vysvětlilo tím, že se jednalo o soukromou návštěvu skupiny českých občanů. Kyjev však cestu této české „delegace“ ostře odsoudil. „Nejednalo se o oficiální cestu zástupců ČR, ale o soukromou návštěvu skupiny českých občanů,“ tvrdí.

Mluvčí resortu okomentovala i skutečnost ohledně porušení zákonů. Dle ní české zákony porušeny nebyly, ale uvedla, že by čeští občané měly dbát na zákony Ukrajiny.

„Zákony ČR porušeny nebyly, MZV nicméně nabádá při cestách do zahraničí také k respektování zákonů cizích zemí včetně Ukrajiny. (…) Turistické cesty na Krym, které jsou v rozporu s ukrajinskými zákony, dlouhodobě důrazně nedoporučujeme,“ vyjádřila se k věci Štíchová.

Připomněla také, že toto varování je od roku 2015 uveřejněno i na webových stránkách ministerstva.

Reakce na výzvu Kyjeva

Ministerstvo tímto způsobem reagovalo na výzvu, která přišla ze strany Kyjeva. Ukrajinské velvyslanectví v Praze totiž požadovalo, aby české úřady tuto cestu na Krym odsoudily.

Již dříve se objevily informace o tom, že daná ambasáda odsuzuje cestu české delegace na Krym a její jednání se „zástupci okupační správy“ o zavedení turistických zájezdů. Podle diplomatů tím porušují ukrajinské zákony a sankce Evropské unie. Velvyslanectví rovněž vadí účast organizace sdružující Rusíny, kterou obviňuje z destabilizace země.

„Mnozí z této skupiny již opakovaně porušují ukrajinskou legislativu, jež platí pro vstup na okupované území Autonomní republiky Krym. V souvislosti s tímto připomínáme, že za porušení pravidel pro vstup na okupovaná území ukrajinské zákony stanoví jak přestupkovou, tak trestní odpovědnost,“ stálo ve zprávě.

Nakonec velvyslanectví uvedlo, že „očekává, že příslušné české orgány, rovněž jako veřejnost, odsoudí jednání zmíněných osob na okupovaném krymském poloostrově.“

Sestava dané delegace

Podle informací měl danou delegaci vést bývalý člen KSČM Josef Skála. Dalšími členy pak byli také domobranec Marek Obrtel, spisovatelka Lenka Procházková či místopředseda ústecké Hospodářské komory Jiří Kalach.

Zamířila sem ale také dvojice Rusínů Mychajlo Ťasko a Vasyl Džuhan. Ty na začátku září přijal na Pražském hradě český prezident Miloš Zeman.

„Bohužel je to další potvrzení toho, že zmíněná organizace funguje v duchu a zřejmě i pod vedením Kremlu a má za cíl destabilizaci situace na Ukrajině,“ nechalo se slyšet velvyslanectví.

Krym a situace na Ukrajině

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014. Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN. Podle ruského prezidenta tím byla otázka Krymu definitivně vyřešena.

Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány vojenskou operaci proti DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v zimě téhož roku. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

Západ obvinil Moskvu ze zasahování do vnitřních událostí na Ukrajině a zavedl proti Rusku sankce, Moskva přijala stejná opatření a začala import nahrazovat vlastní výrobou. Moskva řadu obvinění Evropy a USA odmítá a zdůrazňuje, že žádné z obvinění nebylo podloženo nějakými důkazy.