Na začátku videa Šneberg mluví o tom, že byl účastníkem Pražského povstání. Vzpomíná například na to, že „devátého už neměli náboje, a přesto byli ostřelováni“. Informoval o tom portál Parlamentní listy.

„Stříleli po nás. Byl jsem osmého i na letišti v Ruzyni. (…) Nikdo tam nebyl, nikdo tam nebojoval. Stálo tam jenom jedno letadlo,“ zavzpomínal.

Z daného místa pak měli podat hlášení a vydali se na barikádu. Podle jeho slov jich tam bylo několik a na místě byli i občané.

„Nikdo nikde žádné vlasovce na Praze 6 neviděl bojovat. Ani tam neprošli, těma barikádáma. Až teprve osmého v noci jsme zjistili, že máme vystřílené náboje, že každý máme jen dva náboje do zbraní, na té barikádě. Po čtvrté hodině ráno jsme slyšeli dunění a hukot tanků,“ pokračuje ve své výpovědi.

​Veterán pak ve videu popisuje, že byli vyděšení, protože si mysleli, že tam jedou Němci. A Šneberg spolu s ostatními moc dobře věděl, že už nemají čím barikády bránit. Pak ale byli překvapeni.

„Najednou se rozezněla ruština a my jsme věděli, že to jsou vojáci Rudé armády, protože vlasovci ani tanky neměli. Vyklízeli jsme jednotlivé barikády,“ dodal a prozradil, kam pak zamířili.

Pamětník ve videu také uvedl, že Prahu osvobodila vojska prvního ukrajinského frontu maršála Koněva. „U nás to byly tanky 4. gardové tankové armády,“ zdůraznil.

„Během jízdy se střetly s řadou vojáků SS, wehrmachtu. (…) Vojáci Vlasovovy armády odešli 7., 8. a byly to hloučky, nebyla to žádná organizovaná divize, do zajetí americkou armádou,“ řekl ve videu.

Kromě jiného se pak Šneberg vyjádřil i k soše maršála Koněva, která je zatím umístěna v Praze 6. Nechal se slyšet, že na našem území padlo až 140 tisíc vojáků Rudé armády, a proto si jejich velitel zaslouží mít v Praze pomník.

„Socha maršála Koněva je symbolem vítězství Rudé armády pod velením maršála Koněva,“ dodal.

Výpověď Pavla Vranského

Šneberg ale není jediný, který na danou dobu a události zavzpomínal. Na internetem lze dohledat také výpověď českého letce a pilota RAF Pavla Vranského. Ten v loňském roce zemřel, bylo mu 97 let.

„Když jsme lítali v tom Severním moři, tak najednou nějaká posádka, která taky byla ve vzduchu, měli s námi spojení a řekli nám: V Praze je povstání. Jednu tu první noc z 5. na 6. jsme celou noc stáli u letadla a čekali jsme na povolení, abychom mohli vyrazit směrem na pomoc Praze. To nepřicházelo, a tak rozhodli, že poletí bez povolení. A došlo to tak daleko, že natáčeli motory, najednou vyběhl velitel naší skvadrony. Ten řekl: Zhasnout,“ uvádí ve svém vzpomínání Vranský. 

„A dozvěděli jsme se, že nemůžeme vzlétnout na pomoc, že Britové to zakázali a že kdybychom se o to pokusili, sestřelí nás britské stíhače,“ řekl pamětník, kterého před dvěma lety prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem.

Kauza maršála Koněva

Památník maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, čelí řadě útoků. Socha slavného vojevůdce, stojící na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, je tak opakovaně poškozována. Naposledy k tomu došlo dne 21. srpna, kdy vandalové polili památník barvou.

Vedení městské části nejprve pomník odmítlo očistit a zahalilo ho plachtou, což je podle městské části tím nejlevnějším způsobem, jak sochu ochránit. Později se objevily i informace o možném přemístění sochy.

K věci se vyjadřovala i ruská strana, včetně ruského ministra kultury či dcery maršála Koněva. Vznikla tedy mezinárodní kauza. Proti přemístění sochy se totiž ostře ohradila ruská strana. V Moskvě slíbili odvetu a ruský ministr kultury Vladimir Medinský označil Koláře za nacistu. Kvůli tomu byl ruský velvyslanec Alexandr Zmejevský předvolán na české ministerstvo zahraničí. Ruská diplomacie uvedla, že rozhodnutí městské části se může stát silnou překážkou ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Zastupitelství městské části Praha 6 nakonec ve čtvrtek 12. září odsouhlasilo přemístění památníku maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistické okupace. Pro odstranění pomníku z náměstí Interbrigády hlasovalo 33 zastupitelů a jeden zastupitel byl proti. Podle starosty Ondřeje Koláře (TOP 09) po osvobození Rudá armáda s sebou přinesla teror. Sochu Koněva má nahradit nový památník osvobození.

V souvislosti s tím KSČM vyhlásila na začátku září akci Kytička za Koněva. Tou chce vyzvat všechny lidi, kterým není lhostejný osud pomníku maršála Koněva a přepisování historie, aby přinesli k pomníku květiny. Květiny ale pak často končí v odpadkovém koši.

​Již dříve v srpnu primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice. V červenci vedení radnice městské části Praha 3 oznámilo, že zvažuje možnost změny názvu ulice Koněvovy. Reagovala tím údajně na žádost zhruba stovky obyvatel Žižkova.

Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Jak ale uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

Muž připoutaný k soše Koněva

V pondělí 16. září se kolem čtvrté hodiny odpolední neznámý muž připoutal k soše maršála Ivana Koněva v Praze 6. Chtěl tím vyjádřit protest proti plánům radnice památník přesunout na jiné místo. Na místo dorazili policisté, ale aktivistu nezadrželi.

Uvádí se, že policisté muže zkontrolovali, ale vzhledem k tomu, že k žádnému narušení veřejného pořádku nedošlo, z místa odjeli. Aktivista si na místo s sebou přinesl pouze vodu a kelímek. Připoutaný k soše zůstal až do večera.

„Jednání zastupitelů Prahy 6 zbytečně rozdmýchává emoce tam, kde vůbec rozdmýchány být nemusí. Svých starostí máme tady v České republice dost,“ vysvětlil své jednání připoutaný muž.