Dluhová bublina

Během prvního zářijového týdne prodaly korporace v USA, Evropě, Číně a Japonsku dluhopisy za 150 miliard dolarů. Nejvíc se vyznamenali Američané, jejich korporační půjčky překročily 74 miliard dolarů.

Je to rekord za celé dějiny této evidence od roku 1972. Během tří dní přišlo na americký trh více dluhopisů než za celý srpen. Na první pohled velká aktivnost investorů znamená, že na finančních trzích je vše v pořádku. Ve skutečnosti je pravý opak pravdou.

Ekonomika USA zaznamenala zpomalení. V srpnu klesla poprvé za tři roky výrobní aktivita, také prodej hotových budov klesl na osmileté minimum.

Ještě výřečnější je prudké snížení automobilové nákladní dopravy: za rok o téměř 50 %. Přičemž tarify klesly prakticky o 20 %.

​Odvětví zasáhla vlna bankrotů a propouštění. Podle zprávy průzkumné firmy Broughton Capital zbankrotovalo v USA v prvním čtvrtletí 640 dopravních automobilových společností (za celý minulý rok jich bylo 310). V červenci a srpnu přišlo o práci 4 500 amerických řidičů nákladních automobilů. Dokonce v břidlicovém průmyslu, který se v posledních letech stal symbolem ekonomické prosperity země, je zaregistrován pokles. Podle informací Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labour Statistics) bylo v ropném a plynovém odvětví propuštěno během roku 11 tisíc zaměstnanců.

V rafinériích ropy došlo také k největšímu snížení výroby od doby globální krize 2009, téměř o 250 tisíc barelů denně.

Ministerstvo práce USA navíc přiznalo, že v ekonomice je fakticky o 501 tisíc pracovních míst méně oproti prognóze, sociologický průzkum společnosti Langer Research Associates na objednávku ABC ukázal, že 60 % Američanů pokládá ekonomický pád v příštím roce za „pravděpodobný“ nebo „velmi pravděpodobný“. Pro porovnání uvedeme, že v listopadu 2007, rok před finančním krachem, předpovídalo krizi 69 % respondentů.

Peníze zlevnily

Federální rezervní systém (FRS) se snaží podpořit ekonomiku levnými úvěry. V červenci byly poprvé za víc než deset let sníženy úrokové sazby. Jenže investice do výroby jsou dnes více než riskantní. Obrovské problémy mají klíčové podniky tradičních amerických odvětví.

10. září například mezinárodní agentura Moody's snížila rating Ford Motor Co na „odpadkovou“ úroveň. General Electric horečně vyprodává aktiva, aby zaplatila věřitelům. Přetrvává krize Boeingu: návrat letadel 737 Max do vzduchu je stále nejasné. Lepší to nemají ani američtí technologičtí giganti, čekají je bolestivé spory s protimonopolními úřady, pravděpodobně také nové daně.

V této situaci se jen málokdo odváží koupit akcie, hlavně samotné korporace. Proto se pro většinu investorů staly hlavním nástrojem papíry s fixovanou rentabilitou, především státní. Přítok peněz na tento trh způsobil pokles rentability treasuries (všechny americké dluhy) na rekordní minima.

Státní papíry jsou milníkem pro celý trh dluhopisů, proto investoři začali honem skupovat po treasuries také korporační obligace, což způsobilo zlevnění úvěrů pro emitenty. Okamžitě toho využily problémové společnosti, které vydáním obligací získávají peníze na restrukturalizaci starých dluhů. A právě tohle vyvolalo na trhu „dluhovou tsunami“.

Poslední doušek vzduchu

V nejbližších měsících se situace zřejmě vyhrotí, poněvadž západní centrální banky, znepokojené perspektivou globální krize, hodlají dál mírnit peněžní politiku. Evropská centrální banka minulý týden snížila depozitní sazbu o deset bodů a anoncovala projekt nákupu aktiv za 20 miliard eur měsíčně.

Za pouhé půlhodiny se americký prezident Donald Trump obořil na Twitteru na Federální rezervní systém (Fed) a požádal zmírnění peněžní politiky podle příkladu Evropanů.

„Evropská centrální banka jedná rychle, snižuje sazby o deset základních bodů,“ napsal šéf Bílého domu. „Snaží se, a to dost úspěšně, znehodnotit euro vůči VELMI silnému dolaru, což škodí americkému exportu. Ale Fed jen sedí, sedí a sedí.“

​Ve skutečnosti přišel Trump s touto kritikou pozdě: Federální rezervní systém v červenci od soukromých investorů odkoupil státní dluhopisy za 14 miliard dolarů, což fakticky obnovilo program „kvantitativního zmírnění“.

Experti pochybují, že to zachrání ekonomiku před recesí. A odvolávají se na zkušenost Japonska, jehož Centrální banka skupuje aktiva dlouhá léta.

Jediný výsledek této politiky spočíval v tom, že se japonská centrální banka stala kontrolním akcionářem ve většině národních společností. Ale tempa ekonomického růstu se vůbec nezvýšila. Proto se dá s jistotou tvrdit, že zmírnění peněžní politiky amerického Federálního rezervního systému pouze způsobí, že americké korporace druhé a třetí velikosti budou stále hlouběji propadat do dluhové závislosti. A čím nižší budou sazby Fed, čím levnější budou úvěry, tím menší budou šance společností na zaplacení dluhů.

Nebezpečí této situace souvisí především s tím, že nestabilní rovnováha cyklického zpomalení ekonomiky a finančních stimulů Fed bude nevyhnutelně porušena, přičemž dost brzy. Což bude katastrofou pro zadlužené americké společnosti.

Když „zvítězí“ Federální rezervní systém, půjdou její sazby nahoru a nebude možné získat nové peníze na restrukturalizaci dluhů. Nezbude než vyhlásit defaulty.

Překonají-li cyklické trendy politiku Fed, pak je nevyhnutelná recese, a investoři usměrní peněžní toky do ochranných aktiv, jako je zlato. Tisíce amerických společností přijde o úvěry, což bude také znamenat jejich bankrot.

Levné peníze vedou také ke vzniku nových tržních bublin. Jedna z nich se dnes nafukuje na trhu nemovitostí. Ceny obydlí v New Yorku, Los Angeles a San Francisku stouply natolik, že Američané masově migrují z těchto měst do centrálních států, kde jsou nemovitosti levnější. Mnozí se prostě ocitli na ulici kvůli nemožnosti platit obrovské nájemné.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce