Ceremoniál, který vyvolal velkou polemiku, se konal v Sambiru ve Lvovské oblasti, nedaleko hřbitova, kde leží 1200 Židů zabitých nacisty a ukrajinskými kolaboranty v roce 1943. Kanadského velvyslance doprovázelo několik vysokých důstojníků kanadské armády.

Akce byla zorganizována a financována kanadskou organizací Ukrainian Jewish Encounter s cílem, jak se předpokládalo, upevnění „vzájemného porozumění a solidarity Ukrajinců a Židů“. Tentýž den mělo být oslaveno odhalení pomníku Židům zahynulých během pogromu v Sambiru. Na ceremonii byli přítomni zástupci ukrajinské Pravoslavné církve, Ukrajinské řeckokatolické církve a ukrajinské židovské komunity.

​Akce se však nekonala podle plánu. Odhalení pomníku příslušníků OUN vyvolalo pobouření některých členů židovské komunity. Nehledě na přítomnost hlavního rabína Ukrajiny se skandálu vyhnout nepodařilo.

Pomník je vyroben v podobě velkého kamenného kříže. Byl postaven nedaleko hřbitova, na kterém již předtím byly postaveny tři kříže, jež také vyvolaly svého času polemiku. V roce 2000 postavil jeden kanadský židovský dárce na tomto hřbitově pomník obětí Holocaustu. Místní obyvatelé ho ale zbourali a dali na toto místo tři desetimetrové kříže na památku členů OUN a UPA. Židé již několik let žádají, aby tyto kříže byly ze hřbitova odstraněny.

Událost z 21. srpna měla znamenat usmíření, avšak někteří přední činitelé židovské komunity označili ceremonii za „poskvrnění“. Historici zjistili, že OUN a UPA za 2. světové války těsně spolupracovali s nacisty a z vlastní iniciativy pořádali pogromy.

„Je jasné, že je to urážka památky zahynulých Židů. Je to jako postavení pomníku vrahům na hrobech jejich obětí. Toto zneuctění se mne hluboce dotklo. Je to hrozný cynismus,“ prohlásil předseda Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinskij v rozhovoru pro Radio Canada International.    

Hlavní rabín Ukrajiny Jakov Dov Bleich vysvětlil svoji přítomnost na akci nutností dospět ke „kompromisu“, aby z hřbitova byly odstraněny tři dřevěné kříže na památku členů OUN a UPA. Jeho názor sdílí Ukrainian Jewish Encounter. Na webu této organizace je patrná tendence snížení významu role, kterou dosud hraje antisemitismus ve vlasti Machna. Podobné důvody ale nepřesvědčily všechny.

​„Hlavní rabín Ukrajiny a další náboženští činitelé se zúčastnili odhalení pomníku členům ultranacionalistického hnutí, jehož stoupenci spolupracovali s nacisty,“ zdůrazňuje se v článku zveřejněném v listu Times of Israel.

Podle názoru expertů, kteří poskytli rozhovor Radio Canada, se Ukrajina soudě podle všeho snaží představit 17 zabitých nacionalistů jako hrdiny, aby bylo zapomenuto na antisemitskou minulost této organizace: „Snaží se přesvědčit veřejnost, že ukrajinští nacionalisté byli vystaveni stejným represím jako Židé, zatímco ve skutečnosti se Organizace ukrajinských nacionalistů aktivně zúčastnila likvidace Židů,“ poznamenal v rozhovoru pro kanadská média švédský historik Per Anders Rudling.

Kanadský historik ukrajinského původu John-Paul Himka má za to, že se Kanada nemá účastnit podobných akcí: „Myslím, že se Kanada nemá účastnit akcí, na kterých oslavují tyto osoby, jež jsou váleční zločinci.“

Připomeneme, že Kanada je jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny. Letos v březnu prodloužila Ottawa misi kanadské armády na ukrajinském území, zřejmě s cílem posílení svých pozic v EU.

Podle mínění některých komentátorů má ukrajinská komunita čítající něco méně půldruhého milionu lidí podstatný vliv na zahraniční politiku Kanady. Týká se to zejména velvyslance této země v Kyjevě Romana Vaščuka z rodiny ukrajinských běženců a také Jocelyna Coulona, bývalého poradce bývalého ministra zahraničí Kanady Stéphana Diona (2016-2017). Ve svém bestselleru Selfie s Justinem Trudeauem Coulon právě analyzuje tento vliv na vztahy mezi Kanadou a Ruskem.