Může jít o to, že se Gazprom domluví na kapacitách v plynovém systému Ukrajiny na krátkodobé a střednědobé období. V článku se uvádí, že jako iniciátor může vystoupit Brusel.

Uvádí se, že takové schéma je možné na základě závazků implementace evropských energetických norem do národní legislativy, které na sebe vzal Kyjev.

Zdroj v ruské společnosti RBK vysvětlil, že Gazpromu se takový scénář hodí, ale všechno bude záležet na ceně.

Jednání o tranzitu

Na konci roku 2019 vyprší současné kontrakty na dodávku a tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Nová budoucnost ohledně těchto kontraktů zatím stále neexistuje.

Otázka o nové dohodě je projednávána na třístranných schůzkách Ruska, Ukrajiny a Evropské komise, poslední proběhla v lednu.

Evropská komise stranám navrhla uzavření nové tranzitní smlouvy na deset let. Zejména byl vysloven názor, že objemy tranzitu musí být zajímavé, a to i pro investory, kteří se účastní modernizace ukrajinské plynové sítě.

V Moskvě na druhé straně oznámili, že návrh musí být ekonomicky výhodný i pro Rusko.

Omezení práv Gazpromu na Opal

V úterý 10. září bylo informováno o tom, že Soudní dvůr Evropské unie se postavil na stranu Varšavy v jejím sporu se společností Gazprom o plynovod Opal. Informace uvedlo polské ministerstvo energetiky na Twitteru.

Ve zprávě bylo uvedeno, že soud zamítl rozhodnutí Evropské komise, které poskytovalo ruskému koncernu právo na využití plynovodu na 100 %.  Podle tiskové služby soudu porušovalo předchozí usnesení zásadu energetické solidarity.

Krzysztof Tchórzewski, polský ministr energetiky, sdělil, že nové rozhodnutí „likviduje monopol Gazpromu v Evropě“ a „má obrovský význam v perspektivě blížícího se vypršení platnosti smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu“. Dále dodal, že kvůli omezeným možnostem využít plynovod Opal, bude Gazprom muset snížit využití Nord Stream, což mu pravděpodobně nedovolí úplně zastavit tranzit plynu přes Ukrajinu.

Polská státní společnost PGNIG sdělila, že nové podmínky mohou pomoci zvýšení tranzitu plynu přes Ukrajinu nejméně na 12,5 miliardy kubíků za rok. Kvůli omezením nebyl Opal po dlouhou dobu úplně zatížen.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.