Český ministr vnitra se na sociální síti zamýšlí nad tím, zda má mít Slovensko vyšší minimální mzdu než Česko. Poukazuje zejména na to, že třicet let po pádu komunismu si u nás sice můžeme koupit stejné zboží jako v Německu, Anglii nebo Francii, ale platy u nás pořád pokulhávají.

„A my to chceme změnit. Jednou z možností je zvyšovat minimální mzdu, což pravice odmítá,“ hlásá Hamáček v úvodu svého příspěvku. K tomu přidal fotografii, na níž píše, že podporuje návrh MPSV na zvýšení minimální mzdy na 14 700 Kč. Hamáček dává za příklad i Slovensko, kde bude od ledna výše této mzdy cca 15 tisíc a je tedy podle něj nesmysl, aby ta česká nebyla na podobné úrovni.

„Dnes můžeme na Západě studovat, pracovat nebo se tam jen bavit nezávisle na libovůli úřadů. O tom snily miliony lidí. Jenže ty samé miliony zároveň snily o západních platech, ale o těch si zatím musí nechat zdát, i když jejich práce není o nic horší než kolegů na Západě,“ píše Hamáček v postu.

Podle jeho názoru navíc „sázka pravicových vlád na volný trh v tomto ohledu selhala“. Stojí si totiž za tím, že zaměstnavatelé nedají ani o korunu víc, než musí, a zisky ve výši stovek miliard korun tekly a tečou z Česka ven. „Vždyť je absurdní, že v době bankovní krize české banky pomáhaly zachraňovat své zahraniční matky!“ hořekuje Hamáček.

Ministr vnitra se tak domnívá, že způsob, jak donutit firmy, aby platily lidi odpovídajícím způsobem, spočívá ve zvyšování minimální mzdy. Právě to ale podnikatelé zuřivě odmítají, i když se pak sami pozastavují nad tím, že nemohou sehnat zaměstnance. To ale dle Hamáčka není žádné překvapení, když nenabídnou adekvátní plat.

„Vyšší minimální mzda totiž neznamená přilepšení jen pro ty s opravdu nejnižšími platy, ale tlačí na růst všech mezd. Když byla ČSSD ve vládě, šlo to, vždy rostly příjmy včetně minimální mzdy,“ tvrdí.

Zbytečné je dle něj i zastrašování byznysmenů, že tento krok zbrzdí ekonomiku a přivede ji ke kolapsu. „To dávno vyvrátili ekonomové i zkušenosti z jiných zemí. Naopak to hospodářství stimuluje, povzbuzuje to spotřebu a ta v dobách recese tlumí následky poklesu průmyslu,“ argumentuje. Hamáček rovněž zastává názor, že firmy musí platit své zaměstnance tak, aby se jim vyplatilo chodit do práce.

„Dnes je minimální mzda 13 350 Kč a ano, opravdu za tuto odměnu více než sto tisíc lidí chodí do práce. Umíte si představit, jak z toho zaplatí bydlení, dopravu, jídlo nebo oblečení? Kroužky pro děti? Dárek pro manželku? Není vlastně divu, že jim nakonec dojde trpělivost, zůstanou doma na dávkách a případně pracují načerno. Musí proto dostat víc. Aby nebrali dávky, ale platili daně. Aby měli pocit, že nejsou na okraji a nevolili extrémisty. Aby se jim i nám lépe žilo. Jsou to lidé, ne čísla,“ ukončil svůj post šéf ČSSD.

Reakce na sociální síti

Pod příspěvkem politika se rozvinula diskuze. Lidé píší, že takový stav považují za ostudu České republiky, jiní hovoří o ostudě stávajícího režimu. Někteří si do Hamáčka rýpli, že tato inciativa mohla přijít už mnohem dříve – klidně o tři nebo čtyři roky. A tomuto názoru se přidávají i další uživatelé:

„Co jste dělali po revoluci? Snad tohle mělo být už dávno!“ stojí v jednom z komentářů.

Ostatní ale Hamáčkovi vyjádřili svou podporu a psali, že s ním souhlasí. „Jen tak dál, za ty drobný se moc lidem dělat nechce,“ píší.

Někteří uživatelé se však pokusili „přijít celé věci na kloub“ a psali, že „slovenská ekonomika je na tom mnohem lépe, platy tam rostou rychleji“. Zamýšleli se tak nad tím, zda to nemůže být například tím, že mají euro.

V komentářích se však objevily zmínky i tom, že by minimální mzda měla být alespoň 20 000 Kč či o tom, zda by tak náhodou neměly růst i důchody.